Diplomové práce

Požadavky

  1. Práce musí být odevzdána ve dvojím vyhotovení v pevné nebo kroužkové vazbě.
  2. Text může být vytištěn jednostranně i oboustranně.
  3. Diplomová práce může být odevzdána v českém, slovenském nebo anglickém jazyce.
  4. Celkový počet znaků práce (bez příloh) musí být nejméně 108 000 znaků (60 normostran) u magisterské DP a 72 000 znaků (40 normostran) u bakalářské DP.
  5. Minimální počet použitých zdrojů určuje vedoucí práce.
  6. Způsob citování se přidržuje jakékoli standandardní citační normy.
  7. Ve struktuře práce musí být obsaženo:
    prohlášení o autorství textu
    strukturovaný obsah
    anotace v českém a anglickém jazyce v rozsahu minimální 900 znaků
    klíčová slova
  8. Jako forma DP je povolena tvorba softwaru, s tím předkládá diplomant tištěnou dokumentaci k tomuto softwaru v rozsahu potřebné uživateslké instrukce.
  9. Překlad či ediční práce nejsou povolenou formou DP; výjimku může udělit vedoucí práce explicitním vypsáním tématu.


Stáhněte si šablonu diplomové magisterské/bakalářské práce (titulní list, prohlášení, abstrakt, obsah, literatura a zdroje) ve formátu docx.


Navržená témata diplomových prací pro studijní programy Obecná lingvistika a teorie komunikace a Obecná lingvistika

Mgr. Dan Faltýnek, Ph.D.
Bc.

  1. Struktura přízvukového taktu v češtině a identifikace přízvukového taktu v textu
    (Diplomant pořídí a segmentuje různé mluvené texty, a to především z hlediska stanovení jasných kritérií identifikace přízvukového taktu. Využije odbornou literaturu, která problém přízvukového taktu řeší a pokusí se o její teoretický průnik. Na základě vlastní segmentace diplomant stanoví typy českých přízvukových taktů a typy jejich produkčních a textových kontextů.)
  2. Problém nuly v české lingvistice
    (Práce představí a interpretuje všechny texty z oblasti české lingvistiky, které explicitně traktují problém nulového morfému. Koncept nuly bude vždy usouvztažněn s přístupem autora či typu popisu k identifikaci a delimitaci morfému.)
  3. Diskuse Borovičková a Vachek o tzv. logatomu a kontext dobové a současné fonetiky
    (Diplomant provede textovou kritiku diskuse B. Borovičkové a J. Vachka k danému tématu a tématům souvisejícím, představí stav fonetiky v padesátých letech, její praktické problémy a úkoly i teoretická témata. Uvede také koncept logatomu do kontextu se současnou fonetikou a jinými lingvistickými disciplínami, např. psycholingvistikou.)
  4. Diskuse o tzv. jazykový standard počínající rokem 2004 v časopise Slovo a slovesnost
    (Diplomant zmapuje celý spor o tzv. jazykový standard, který započal článkem autorů F. Čermáka, P. Sgalla a P. Vybírala v roce 2004 v časopise Slovo a slovesnost. Interpretace sporu zahrne historický kontext debaty přerušovaně vedené od 60. let a kontext jazykové kultury druhé poloviny 20. století. Diplomant shrne nejdůležitější teoretická témata sporu a zhodnotí vedení debaty na základě textové kritiky celého diskurzu.)
  5. Postoje českých lingvistů k otázce…, textová kritika Rozhovorů s českými lingvisty I, II a III
    (Rozhovory s českými lingvisty byly vedeny na základě souboru zadaných a nezadaných otázek. Diplomant se zaměří na téma objevující se ve více rozhovorech a v kontextu dobového vývoje lingvistiky interpretuje postoje českých lingvistů k němu. Především se pokusí o vystižení názorových rozdílů na dané téma a jeho pozici ve vývoji české lingvistiky.)
  6. Volné téma z oblasti gramatického popisu češtiny
  7. Volné téma z oblasti fonetické a fonologické teorie
  8. Volné téma z dějin české lingvistiky

Mgr.

  1. Shody a rozdíly „nových“ mluvnic češtiny
    (Diplomand popíše a zhodnotí shody a rozdíly v přístupu k určitému gramatickému tématu v Mluvnici současné češtiny V. Cvrčka a kol., Akademické gramatice spisovné češtiny F. Štíchy a kol. a Moderní mluvnici češtiny O. Uličného a kol.; zohledněno bude zpracování tématu v Encyklopedickém slovníku češtiny, Příruční mluvnici češtiny a v tzv. akademické Mluvnici češtiny.)
    - Slovnědruhová kategorizace v současných mluvnicích češtiny
    - Konjugační systém češtiny a jeho diference v popisu současných mluvnic češtiny
    - Deklinační systémy češtiny a jejich diference v popisu současných mluvnic češtiny
    - Struktura slova a její gramatický popis v současných mluvnicích češtiny
    - Přístupy k popisu struktury nadvětných struktur v současných mluvnicích češtiny
    - Morfonologická tematika v současných mluvnicích češtiny
  2. Kritika znakového konceptu DNA a proteosyntézy u…
    (Diplomant se zaměří na konkrétní biosémiotickou osobnost a na základě interpretace zadaných odborných textů zhodnotí sémiotickou relevantnost jejího znakového pojímání DNA a proteosyntézy. Při interpretaci daných odborných textů půjde diplomantovi o rekonstrukci znakového pojetí organismu u jednotlivého autora – sémiotický systém u jednotlivých autorů není nikterak celistvě pojímán, mnohé nutné principy znakového systému jsou implikovány a nebo nejsou vůbec uvažované a je nutné je do konceptu včlenit, s mnohými sémiotickými kategoriemi pracují autoři rozporně, mnohdy je explikují v rozporu se způsobem, jak jich užívají apod. Tyto aspekty budou součástí představení a kritiky konkrétního znakového popisu organismu, případně jeho vztahu k dalším.
    - Znakové pojetí DNA u Edwarda Trifonova
    - Pojetí kódu u Marcella Barbieriho; vztah kontextuality a arbitrárnosti v teorii kódů
    - Distinkce fyzický a sémiotický u Edwarda Patteeho
    - Izomorfie jazyka a DNA S. Jiho
    - Rozkol biosémiotiky a tzv. kódové biologie v kontextu sémiotiky
    - Spor o koncept interpretace mezi Antonem Markošem a Marcellem Barbierim
  3. Segmentace pro ověřování Menzerath-Altmannova zákona
    Pracovní postup na níže uvedených tématech zahrnuje pořízení záznamu mluveného textu, a to v adekvátní podobě určené výzkumným záměrem. Na základě recepce mluveného záznamu, jeho předběžné jazykové charakteristiky a přehledu základní literatury k projevům Menzerath-Altmannova zákona (MAL) v textu je stanovena hypotéza diplomové práce. Ta se dotýká určení vlivu typu segmentace výběrového vzorku (transkribovaného záznamu) na ověření MAL. Následně diplomant formuluje segmentační principy, kterými se bude řídit při segmentaci výběrového vzorku a dokládá k tomu náležitá teoretická východiska či limitace praktického zacházení s těmito principy segmentace při práci s výběrovým vzorkem. Poté diplomant segmentuje výběrový soubor a charakterizuje, jak se zvolená segmentační kritéria osvědčují jako pracovně užitná, shromažďuje problematické případy segmentace a na základě nich interpretuje vztah teoretické konceptu užitého při segmentaci a variantnosti jazykového materiálu výběrového vzorku – formuluje, do jaké míry je určitý typ segmentace vhodný pro zpracování určitého typu mluveného textu a odlišení různých problémových případů stanovení jednotek textu zvoleného typu. Na závěr diplomant rozhodne, jak se určitá segmentační kritéria osvědčují při analýze MAL a co segmentace MAL na jejich základě ukazuje. Při ověření MAL bude užito buď software pro automatickou analýzu MAL a nebo diplomat postup konzultuje s Mgr. Martinou Benešovou, Ph.D.
    - Menzerath-Altmannův zákon a variantnost segmentací mluveného textu z hlediska fonetické redukce
    - Menzerath-Altmannovův zákon a typy morfematické segmentace
    - Princip nuly v segmentaci ve vztahu k ověření Menzerath-Altmannova zákona
    - Notace elipsy v segmentaci a její vliv na ověření Menzerath-Altmannova zákona
    - Sémantické segmentace a struktura textu v ověřování Menzerath-Altmannova zákona
  4. Volné téma z oblasti typů a srovnání gramatických popisů
  5. Volné téma z oblasti gramatického popisu češtiny
  6. Volné téma z oblasti biosémiotiky
  7. Volné téma z oblasti segmentace pro matematicko-lingvistický experiment
  8. Volné téma z dějin české lingvistiky

prof. PhDr. Jan Kořenský, DrSc.

  1. Komplexní analýza diplomantem zvoleného textu, komunikátů. (Výběr po konzultaci s vedoucím práce)

Mgr. Lukáš Hadwiger Zámečník, Ph.D.
Bc.

  1. Shannonova myš a další modely autonomních agentů
  2. Analýza sémantické nesouměřitelnosti vědeckých pojmů (na zvolených příkladech)
  3. Typologie zákonů lingvistiky (pro jednotlivé/zvolené oblasti lingvistiky)
  4. Ernst Cassirer a reflexe vědy v německém novokantovství
  5. volné téma

Mgr.

  1. Vztah teorie informace a lingvistiky (pro jednotlivé/zvolené oblasti lingvistiky)
  2. Modelování více vrstvých logických neuronů pro potřeby experimentální sémiotiky
  3. Konstrukce validního/ích modelu/ů vysvětlení v kvantitativní lingvistice
  4. Asymetrie mezi explanací a predikcí v soudobých teoriích (na zvolené disciplíně)
  5. volné téma

Mgr. Martina Benešová, Ph.D.
Bc.

  1. Téma dle vlastního výběru z oblasti kvantitativní lingvistiky (po konzultaci)
  2. Historizující pohled na používání kvantitativních metod v lingvistice

Mgr.

  1. Téma dle vlastního výběru z oblasti kvantitativní lingvistiky (po konzultaci)
  2. Ověřování platnosti Menzerath-Altmannova zákona při různých segmentacích výběrového souboru
  3. Zlatý, stříbrný a bronzový řez ve zvoleném výběrovém souboru
  4. Rozdělení četností slov ve zvoleném výběrovém soubor

Mgr. Vít Gvoždiak, Ph.D.
Bc.

  1. K definici sémiotiky v české odborné literatuře
  2. Reflexe sémiotických teorií v díle J. L. Borgese
  3. Kognitivní sémiotika: základní přehled
  4. Téma dle vlastního výběru (týkající se teorie sémiotiky – osobnost, pojem, škola/proud; aplikace sémiotické teorie při analýze konkrétních komunikátů)

Mgr.

  1. Sémiotická teorie Iva Osolsobě
  2. Jakobsonova kritika konceptu arbitrárnosti
  3. Sémiotická analýza reklamní komunikace zvolené značky/kategorie produktů
  4. Téma dle vlastního výběru (týkající se teorie sémiotiky – osobnost, pojem, škola/proud; aplikace sémiotické teorie při analýze konkrétních komunikátů)

Mgr. et Mgr. Kateřina Prokopová

  1. Komparace vysílání Rádia Svobodná Evropa a Československého rozhlasu k vybraným událostem (využití metod analýzy persvazivní komunikace či kritické analýzy diskurzu)
  2. Propagandistické paradoxy. Vztah propagandy a vzdělání
  3. Případová studie: Aplikace diskurzivně-historického přístupu (Ruth Wodak) v rámci kritické analýzy diskurzu na zvolený text.
  4. Případová studie: Aplikace dialekticko-relačního přístupu (Norman Fairclough) v rámci kritické analýzy diskurzu na zvolený text.

Mgr. Petra Martinková

  1. Tematické posloupnosti v publicistických textech
  2. Hallidayovské pojetí tématu
  3. Vývoj pojetí aktuálního členění větného v rámci Pražského lingvistického kroužku
  4. Prostředky rematizace v mluvených komunikátech