Ediční informace

Z Encyklopedie lingvistiky
Přejít na: navigace, hledání

Na této stránce budou zveřejněny veškeré informace potřebné pro editory hesel eL

Obsah

Editorské zásady (informace pro editory)

Základní informace aneb jak editovat v MediaWiki

Systém MediaWiki, na němž poběží také Encyklopedie lingvistiky, je systémem, který byl původně vytvořen výhradně pro potřeby encyklopedie Wikipedia. Po nějaké době však na jeho rozhraní začaly fungovat také další projekty, k nimž nyní přibude také eL. Jednou z hlavních výhod tohoto systému je, že nevyžaduje žádné složité znalosti programovacích jazyků (např. HTML). Editace v MediaWiki je velmi jednoduchá a uživatelsky nenáročná, nicméně zároveň vyžaduje jistou míru preciozity. V následujících odstavcích se můžete seznámit se základními úkony a kroky, které vám pomohou zorientovat se v tomto wiki systému.

Ještě než se pustíme do samotné editace hesel, je dobré si uvědomit, že veškeré kroky, které při editaci podniknete, by měly být z hlediska potenciálních pozdějších úprav evidovány, abyste se k nim mohli případně kdykoli vrátit nejen vy, ale také další editoři.

Základním úkonem, který vás bude provázet na každém kroku, je využití tlačítka „editovat“ v pravém horním rohu obrazovky. Poté se Vám otevře stránka v tzv. „prostředí určeném pro editaci“, kde budete provádět veškeré úpravy.

Důležité je neustále kontrolovat průběh své práce, abyste si byli stále jistí tím, že pracujete správně. K tomu slouží tlačítko „ukázat náhled“, které naleznete ve spodní části obrazovky pod rámečkem, v němž editujete. Pokud je náhled v pořádku, přichází na řadu uložení vaší práce. To můžete provést dvěma způsoby. Pokud provádíte tzv. „malou editaci“ (např. doplnění interpunkce nebo opravu jiné gramatické chyby), použijete k jejímu uložení tlačítka „uložit změny“ a zároveň zaškrtnete možnost „tato změna je malá editace“. Pokud se jedná o klasickou editaci, v jejímž rámci editujete obsah konkrétní stránky, použijete pouze možnost „uložit změny“ a do příkazového řádku „shrnutí editace“ uvedete stručné shrnutí svých úprav. Toto je velmi důležité pro pozdější opravy nebo změny určitého kroku, proto prosím věnujte této činnosti zvýšenou pozornost.

Základní kroky při editaci stránky

Jak již bylo zmíněno, editace v systému MediaWiki není ničím složitým a vyžaduje spíše precizní a soustředěný přístup, než znalosti složitých programovacích jazyků.

Pojďme si tedy představit základní úkony, jimž se jakožto editoři Encyklopedie lingvistiky nevyhnete:

Nadpisy

Editace nadpisů a s jejich pomocí vytvoření kostry každého encyklopedického hesla je prvním úkonem, který budete pravděpodobně realizovat. WikiMedia nabízí několik základních formátů nadpisů, z nichž pro potřeby eL jsou relevantní tři z nich:

Nadpis nejvyšší úrovně

Nadpis nejvyšší úrovně bude pro potřeby eL využíván při tvorbě hlavních nadpisů. Například v kategorii Pojem 1 bude v praxi použit pro nadpisy jako je „Obsah hesla“, „Obecná charakteristika“ nebo „Bibliografie“. V programovacím jazyce MediaWiki se nadpis nejvyšší úrovně značí dvojicí znaků = na obou stranách textu. Například nadpis „Obecná charakteristika tedy bude označen jako "==" Obecná charakteristika "==" (bez uvozovek).

Podnadpis

Podnadpis bude pro potřeby eL využíván přesně tak, jak zní jeho název, tedy k tvorbě podnadpisů. Zůstaneme-li u příkladu z kategorie pojem a vyjdeme z modelového hesla „homonymie“, budou jako podnadpis označeny všechny kategorie uvedené v části „Dělení homonymie“. V programovacím jazyce MediaWiki se podnadpis značí trojicí znaků = na obou stranách textu. Například podnadpis „Homonymie lexikální“ tak bude při editaci označen jako "===" Homonymie lexikální "===" (bez uvozovek).

Podpodnadpis

Podpodnadpis bude pro potřeby Encyklopedie lingvistiky užíván pravděpodobně jen velmi střídmě, nicméně pokud na něj při editaci některého z hesel narazíte, použijete při editaci čtyři znaky = na obou stranách hesla (např. "====" Podpodnadpis "====")

Pro tvorbu nadpisu nejvyšší úrovně můžete využít také připraveného tlačítka „Nadpis druhé úrovně“.

Tučné písmo, kurziva, podtržení

Pokud při editaci narazíte na slovní spojení, příklady, nebo citace, které bude třeba označit tučným písmem či kurzivou, využijete tzv. apostrofů. Tři apostrofy na každé straně textu znamenají tučné písmo, dva apostrofy na každé straně textu pak kurzivu. Pro potřeby Encyklopedie lingvistiky se mnohem častěji setkáte s nutností využít kurzivy, a to u doslovných citací z primární a sekundární literatury.

Pro zjednodušení práce s příkazy „tučné písmo“ a „kurziva“ jsou v editačním nástroji obsažena také příslušná tlačítka, která vykonají veškerou práci za vás.

O něco zapeklitějším problémem je příkaz podtržení textu. Podtržení provedete zadáním příkazu <"span style="text-decoration: underline">homonymie</span><noinclude"> (bez ohraničujících uvozovek)

Vnitřní odkazy

Velmi důležitým úkonem, který si budou muset všichni editoři eL osvojit, je vytváření tzv. „vnitřních odkazů“. Tohoto nástroje využijete pokaždé, když budete přímo v textu konkrétního hesla odkazovat na jiná hesla, která se v textu vyskytují.

Vyjdeme-li z osvědčeného hesla homonymie, budeme bezesporu v textu odkazovat na příbuzný pojem polysémie. Učiníme tak vložením daného pojmu do dvou hranatých závorek takto: [ [Polysémie] ] (bez mezer). Pro ještě větší komfort nabízí editorský nástroj MediaWiki tlačítko s označením „vnitřní odkaz“.

Pozor! Pokud se pojem, případně jméno, směr či škola nacházejí v textu v jiném tvaru než ve tvaru nominativu singuláru, je třeba vnitřní odkaz vytvořit následujícím způsobem: Méně často se v praxi můžeme setkat s opačným jevem, totiž přechodem homonymie v [ [polysémie | polysémii] ] (bez mezer mezi hranatými závorkami). Označení „polysémie“ v hranatých závorkách signalizuje odkaz na heslo, jehož nadpis je také ve tvaru nominativu singuláru, zatímco označení „polysémii“ je konkrétním tvarem užitým v textu. Pokud tedy budete v textu odkazovat na heslo, jehož tvar nebude v nominativu singuláru (tedy ve tvaru nadpisu jiného hesla), je třeba použít výše zmíněný tvar.

  • Pokud se vám po vytvoření vnitřního odkazu zobrazí heslo červeně, znamená to, že dosud nebylo v eL vytvořeno. Pokud se naopak zobrazí modře, jedná se o indikátor toho, že heslo již v minulosti vytvořeno bylo a má na eL svoji vlastní stránku. V tomto případě pokračujte na stránku tohoto hesla a zkontrolujte, zda je prolinkováno také s heslem, na němž aktuálně pracujete.

Vytvoření obsahu

Ve chvíli, kdy do textu hesla vložíte alespoň tři nadpisy či podnadpisy, bude se obsah generovat automaticky na začátku hesla, a tak se o jeho editaci prakticky nemusíte starat. MediaWiki udělá tuto práci za vás.

Externí odkazy

Reference

Po diskuzi s editory hesel eL bylo stanoveno, že se citační zásady budou řídit pravidly chicagského stylu (Chicago style), konkrétně jeho varianty author-date system. V rámci oddílu Reference se můžete seznámit s tím, jak citovat tištěnou monografii, příspěvek v tištěném sborníku, tištěný nebo elektronický článek a po vzájemné domluvě také další druhy tištěných i elektronických dokumentů.

Parafráze vs. citace

Citace v textu

Pro označení citací a parafrází přímo v textu postupujte tímto způsobem:

1. (Příjmení Rok vydání, Strana).

  • Tuto možnost využijete všude tam, kde není v odkazovaném textu zmíněno jméno autora textu, který citujete nebo parafrázujete. Např. citace: V češtině (a nejen v ní) platí, že „ve všech jazykových rovinách se nepochybně uplatňují principy jednoduchosti, ekonomie a redukce…“ (Filipec 1970, 272).

2. (Rok vydání, Strana).

  • Tuto možnost využijete všude tam, kde je v citovaném nebo parafrázovaném textu zmíněno jméno primárního autora. Např. parafráze: Na tomto podkladě pak Marie Těšitelová vyčleňuje dva základní typy homonymie, a to homonyma lexikální a homonyma gramatická (1966, 5).


Tištěné monografie

Základní citační rámce pro citace tištěných monografií jsou celkem tři. První z nich se týká monografií, které mají pouze jednoho autora, druhý je určen pro monografie dvou společných autorů a třetí pro monografie vytvořené autorským kolektivem.

1. Příjmení, Jméno. Rok vydání. „Název: Podnázev“. Vydání. Místo vydání: Vydavatel.

  • Pokud je monografie dílem pouze jednoho autora, bude odkaz v seznamu použité literatury vypadat takto: Disman, Miroslav. 2011. Jak se vyrábí sociologická znalost. 4. vyd. Praha: Karolinum.

2. Příjmení, Jméno a Jméno Příjmení. Rok vydání. „Název: Podnázev". Vydání. Místo vydání: Vydavatel.

  • Pokud je monografie dílem dvou, tří nebo čtyř autorů, bude odkaz v seznamu použité literatury vypadat takto: Zemach, Dorothy E. a Lisa A. Rumisek. 2005. Academic writing: From paragraph to essay. 2. vyd. Oxford: Macmillan.

3. Jméno Příjmení et. al. Rok vydání. "Název: Podnázev". Místo vydání: Vydavatel.

  • Pokud je monografie dílem autorského kolektivu (více než čtyři autoři), bude odkaz v seznamu použité literatury vypadat takto: Altmann, Gabriel et al. 2002. Einführung in die quantitative Lexikologie. Göttingen: Peust & Gutschmidt.


Tištěné příspěvky ve sborníku

Setkáte-li se při editování hesel s parafrází nebo citací tištěného sborníku, použijete pro uvedení zdroje v závěrečném seznamu literatury následující šablonu:

1. Příjmení, Jméno. Rok vydání. Název příspěvku. In „Název sborníku“, ed. Jméno Příjmení, Rozsah. Místo vydání: Vydavatel.

  • V praxi pak citace příspěvku z tištěného sborníku bude vypadat takto: Dąmbská, Izydora. 2002. O sémiotických funkcích mlčení. In Od poetiky k diskursu: výbor z polské literární teorie 70.–90. let 20. století, ed. Jiří Trávníček, 13-27. Brno: Host.


Tištěné články v odborném periodiku

Velmi často se v seznamu použité literatury setkáte s tištěnými články v periodicích. Pro jejich uvedení v závěrečném seznam literatury použijete následující šablonu:

1. Příjmení, Jméno. Rok vydání. Název: Podnázev. „Název časopisu“ Ročník (Číslo): Rozsah.

  • V praxi pak citace tištěného článku v periodiku bude vypadat takto: Bosák, Ctirad. 1948–49. Sovětský nástup proti linguistickému idealismu. Slovo a slovesnost 11 (3): 132-35.


Elektronické zdroje

Hesla eL velmi často pracují také s odbornou literaturou v elektronické podobě. Pro citaci elektronického dokumentu v závěrečném seznamu použité literatury použijete následující šablonu:

1. Příjmení, Jméno. Rok. Název: Podnázev. Název časopisu Ročník, Číslo: Rozsah stran. URL (accessed Měsíc Den, Rok).

  • V praxi pak bude citace článku v elektronické podobě vypadat takto:

Při citaci monografie v elektronické podobě prosím použijte následující šablonu:

2. Příjmení, Jméno, Jméno Příjmení, Jméno, Příjmení a Jméno Příjmení. Rok. Název: Podnázev. Vydání. Místo vydání: Vydavatel. URL (accessed Měsíc Den, Rok).

  • V praxi pak bude citace monografie v elektronické podobě vypadat takto: Kratochvíl, Jiří, Petr Sejk, Věra Eliášová, and Marek Stehlík. 2011. Metodika tvorby bibliografických citací. 2nd ed. Brno: Masarykova univerzita. http://is.muni.cz/elportal/?id=954043 (accessed October 18, 2012).


Informace o tom, jak, kdy a co citovat, naleznete také na stránce Excerpce literatury v sekci Informace pro autory

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Nástroje