Sociolingvistika: Hlavní pojmy (pojmový aparát)

Z Encyklopedie lingvistiky
Přejít na: navigace, hledání

Sociolingvistika je jazykovědným oborem, který se nejobecněji řečeno zabývá vztahy jazyka a společnosti; jejím cílem je ukázat vzájemnou závislost proměn jazyka na proměnách sociálních struktur.
Je součástí dnešní moderní lingvistiky, zkoumá jazyk z hlediska jeho fungování ve společnosti, tedy v závislosti na společenských faktorech, k čemuž často užívá metod sociologie, které si však upravuje podle svých potřeb. Jako samostatná disciplína vznikla sociolingvistika ve druhé polovině 50. let 20. století (Černý 1996, 391).
Významnými představiteli sociolingvistiky v jejích počátcích, tedy v 50. a 60. letech 20. století, byli především američtí lingvisté Joshua A. Fishman a William Labov. Z britských sociolingvistů vynikli zejména M. A. K. Halliday a Basil Bernstein. V centru sociolingvistického zájmu stojí otázka stratifikace národního jazyka v závislosti na sociálních faktorech, problematika bilingvismu a diglosie nebo otázka jazykové politiky.

Obsah

Hlavní pojmy (pojmový aparát)

  • jazykový repertoár, tj. soubor jazykových prostředků, které jsou k dispozici členům daného kolektivu a ze kterých si volí ty, jež nejlépe odpovídají komunikační situaci (Švejcer a Nikolskij 1983, 92)
  • jazyková situace, tj. soubor jazyků sloužících k dorozumívání na určitém území a jejich vzájemné vztahy; typologie
    • exoglosní, tj. soubory jazyků × endoglosní, tj. soubory variant jednoho jazyka
    • vyrovnané, tj. situace, v nichž jsou jednotlivé jazyky nebo jednotlivé varianty funkčně vyrovnané × nevyrovnané, tj. jednotlivé jazyky nebo varianty jsou hierarchicky přiřazeny k různým komunikačním sférám a sociálním skupinám (Švejcer a Nikolskij 1983, 92n)
  • sociolekt, tj. varieta národního jazyka vymezená sociálně (vztahem k sociální,

popř. i profesní skupině), mluva určitých společenských skupin

  • bilingvismus, tj. dvojjazyčnost, aktivní užívání dvou jazyků (na úrovni jazyka mateřského); tato situace zajímá sociolingvistiku pouze v případě, že jde o dvojjazyčnost většího společenství, hlavně v rámci státu, přitom nezáleží na tom, na jaké úrovni mluvčí jednotlivé jazyky ovládají
  • diglosie, tj. případ existence dvou odlišných variant národního jazyka (popř. dvou zcela jiných jazyků), z nichž každá má odlišnou sociální a kulturní funkci, tzn. jedna se používá v oficiálním styku (na školách, úřadech), druhá v běžné komunikaci
  • multilingvismus, tj. situace, která nastává v mnohonárodnostních státech, jejichž obyvatelstvo mluví několika různými jazyky, příkladem může být Švýcarsko, kde jsou úředními jazyky němčina, francouzština, italština a rétorománština (Černý 2008, 217)
  • přepínání kódů, tzn. plynulé přecházení od jedné jazykové variety k jiné nebo z jednoho jazyka do druhého
  • jazykový management, tj. korekční aktivita zaměřená na produkci jazyka, jejímž cílem je modifikace jazykového chování společnosti

Bibliografie

Bibliografie hlavních osobností

  • Bernstein, Basil. 1971. Class, Codes and Control I: Theoretical Studies towards a Sociology of Language. London: Routledge and Kegan Paul.
  • Bernstein, Basil. 1973. Class, Codes and Control II: Applied Studies towards a Sociology of Language. London: Routledge and Kegan Paul.
  • Fishman, Joshua Aaron. 1968. Readings in the Sociology of Language. Haag – Paris: Mouton.
  • Fishman, Joshua Aaron. 1970. Sociolinguistics: A Brief Introduction. Rowley (MA): Newbury House.
  • Fishman, Joshua Aaron. 1971–2. Advances in the Sociology of Language'.' Haag: Mouton.
  • Fishman, Joshua Aaron. 1972a. Language in Sociocultural Change: Essays by Joshua A. Fishman. Stanford: Stanford University Press.
  • Fishman, Joshua Aaron. 1972b. The Sociology of Language; an Interdisciplinary Social Science Approach to Language in Society. Rowley: Newbury House.
  • Garcia, Ofelia, Rakhmiel Peltz a Harold Schiffman, eds. 2006. Language Loyalty, Continuity and Change. Joshua A. Fishman's Contributions to International Sociolinguistics, 126–176. Clevedon: MultilingualMatters.
  • Labov, William. 1972. Sociolinguistic Patterns. Philadelphia: University of Pennsylvania Press.
  • Labov, William. 1976. „Jedinstvo sociolingvistiki.“ Socialno-lingvističeskije issledovanija: 5–13.
  • Labov, William. 1994. Principals of Linguistic Change I: Internal Factors. Oxford: Basil Blackwell.
  • Labov, William. 2001a. Principals of Linguistic Change II: Social Factors. Oxford: Blackwell.
  • Labov, William. 2001b. Studies in Sociolinguistics by William Labov. Beijing: Beijing Language and Culture University Press.
  • Další zdroje viz http://www.ling.upenn.edu/~wlabov/WL.BIB.pdf

Sekundární literatura

  • Ammon, Ulrich et al., eds. 2006. Sociolinguistics: An International Handbook of the Science of Language and Society. Berlin – New York: Walter de Gruyter.
  • Cohen, Marcel. 1956. Pour une sociologie du langage. Paris: Albin Michel.
  • Černý, Jiří. 1996. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia.
  • Černý, Jiří. 2008. Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico.
  • Fought, Carmen, ed. 2004. Sociolinguistic Variation: Critical Reflections. Oxford: Oxford University Press.
  • Gumperz, John J. a Dell Hymes, eds. 1964. Directions in Sociolinguistics. New York: Holt, Rinehart and Winston.
  • Hoffmannová, Jana a Olga Müllerová, eds. 2007. Čeština v dialogu generací. Praha: Academia.
  • Hudáková, Andrea a Jan Táborský. 2008. Sociolingvistické kapitoly pro tlumočníky. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka.
  • Chromý, Jan. 2009. „Postoje k jazyku, technika spojitých masek a čeština.“ Naše řeč 92 (5): 252–262.
  • Bachmannová, Jarmila et al. 2002. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
  • Kraus, Jiří. 1969. „Několik poznámek k předmětu sociolingvistiky.“ Naše řeč 52 (1): 22–29.
  • Lieberson, Stanley, ed. 1966. Explorations in Sociolinguistics. Bloomington: Indiana University Press.
  • Llamas, Carmen, Louise Mullany a Peter Stockwell, eds. 2007. The Routledge Companion to Sociolinguistics. London and New York: Routledge.
  • Lotko, Edvard. 2005. Slovník lingvistických termínů pro filology. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého.
  • Nekvapil, Jiří. 2000. „Sociolingvistika v systému encyklopedických hesel.“ Češtinář 11 (1): 15–24.
  • Nekvapil, Jiří. 2008. „Recent Sociolinguistic Research in the Czech Republic.“ In Jazyk a jazykoveda v pohybe, ed. Sibyla Mislovičová, 51–54. Bratislava: Veda.
  • Nekvapil, Jiří a Tamah Sherman, eds. 2009. Language Management in Contact Situations: Perspectives from Three Continents. Frankfurt am Main: Peter Lang.
  • Petr, Jan. 1984. „Český překlad sovětské práce o sociolingvistice.“ Naše řeč 67 (1): 51–55.
  • Wilson, James. 2009. Moravians in Prague: A Sociolinguistic Study of Dialect in the Czech Republic. Frankfurt am Main: Peter Lang.
  • Petráčová, Věra et al. 2001. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia.
  • Sgall, Petr a Jiří Hronek. 1992. Čeština bez příkras. Jinočany: H&H.
  • Sociologický ústav Akademie věd ČR. 2002. Sociolingvistika a sociologie jazyka. Sociologický časopis / Czech Sociological Review 38 (4). Praha: Sociologický ústav AV ČR.
  • Švejcer, Alexandr Davidovič a Leonid B. Nikolskij. 1983. Úvod do sociolingvistiky. Praha: Nakladatelství Svoboda.
  • International Journal of the Sociology of Language
  • Sociolinguistica: International Yearbook of European Sociolinguistics
  • Working Papers in Sociolinguistics


Autorky hesla


Pavla Hernandezová a Karolína Suchá (2014)


Garant hesla


Kateřina Prokopová


Jak citovat heslo „Sociolingvistika: Hlavní pojmy (pojmový aparát)“


Hernandezová, Pavla a Karolína Suchá. 2014. „Sociolingvistika: Hlavní pojmy (pojmový aparát).“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Sociolingvistika

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Nástroje