Edice Qfwfq

Autorovým hlavním záměrem je prozkoumat různé koncepty modelů používaných v teorii dynamických systémů. Získané poznatky jsou využity při zkoumání a korekcích různých konceptů vědeckého modelování a také při hodnocení aktuálních kritérií životaschopnosti těchto modelů.
Kapitola 1 popisuje problematiku vztahů mezi vědeckými disciplínami, ale i dílčími disciplínami fyziky. Kapitola 2 předkládá základní charakteristiky teorie chaosu. Kapitola 3 pak získané poznatky využívá ke zhodnocení hlavních filozofických reflexí teorie chaosu navržených v textech Stephena Kellerta a Petera Smithe. Toto zkoumání je vystavěno konfrontačně (Kellert x Smith) a autor kriticky hodnotí a rozvíjí některé z Kellertových a Smithových klíčových postřehů. Kapitola 4 analyzuje použití modelů v teorii chaosu a hodnotí rozdíly mezi top-down a bottom-up modelováním, především v textech Jeffreyho Koperskyho, Adama Mortona a Erica Winsberga. Závěrečná kapitola se zabývá limitami vědeckého modelování, zejména podmínkami uplatnění modelů teorie chaosu při popisu reálných systémů (stínové lemma a podmínka hyperbolicity).
Odkazy na problémy současné teorie dynamických systémů, v astrofyzice (stabilita sluneční soustavy) a neurovědě (chaotická dynamika neuronové sítě lidského mozku), slouží jako odrazový můstek pro filozofické zhodnocení.

Stáhnout ve formátu PDF

V této práci předkládám úvahy o sémiotické teorii Romana Jakobsona, kterou nahlížím jako snahu po ustavování, upevňování a rozšiřování nomotetického principu pomocí sémiotických termínů. Popsat sémiotickou bázi Jakobsonovy teorie znamená popsat základní charakteristiky jeho nakládání s termíny znak, kód a komunikace. S odkazem na práce Thomase Kuhna, Nelsona Goodmana a Françoise Rastiera zavádím tři sémiotické rámce, tj. obecné způsoby deskripce významu ze sémiotické/znakové perspektivy. Tyto rámce chápu jako privilegování určitých způsobů řešení otázek pomocí určitých privilegovaných termínů, tzn. znak, kód a komunikaci chápu jako určité modely, které zvýrazňují určité problémové oblasti a jiné odsouvají do pozadí. Teorii Romana Jakobsona se pokouším lokalizovat v těchto rámcích zejména s akcentem na model a definici znaku. Koncept znaku jakožto totalita signum či spojení jeho složek je v jednotlivých rámcích zvýrazňován či deformován tak, aby vyhovoval preferencím toho kterého rámce. Výsledkem této práce je návrh popisu konceptuálních relací Jakobsonových sémiotických termínů jakožto důsledků snahy ustavit nomotetický přístup napříč sémiotickými rámci.

Stáhnout ve formátu PDF

Předkládaný učební text má umožnit studentům filologických oborů, ale i dalších huma­nitních programů všestranné poznání řečové činnosti, textu a verbální komunikace, od­povídající výsledkům současné lingvistické teorie v jejím širokém interdisciplinárním kon­textu. Uspořádaný soubor aktuálních teoretických poznatků je zde zpracován do podoby analytického aparátu, který má sloužit k soustavné analýze jakékoliv v praxi uskutečněné komunikace, řečové činnosti (jako dynamické složky konkrétní komunikační situace a širší situace společenské). Posloupnost analytických operací sleduje vzájemné relace pojmů, jejich usouvztažnění, především však respektuje procesuální charakter komunikačních událostí. Instrukce k těmto operacím jsou doprovázeny otázkami a úkoly, jejichž cílem je hlubší osvojení základních pojmů (v textu zvýrazněny šedými rámečky), jejich vzájemné­ho usouvztažnění a aplikačních možností. K lepší orientaci v analytickém aparátu slouží rejstřík užívaných pojmů, uspořádaný abecedně a umístěný v závěru učebního textu.

Stáhnout ve formátu PDF

V knize jsou prezentovány metody, které lze použít pro kvantitativní analýzy textů; konkrétně jde o metody měření a) tematické koncentrace textu, b) slovní­ho bohatství textu, c) aktivity textu, d) délky slova a jejího vztahu k délce verše (viz Menzerathův zákon) a e) eufonie. V rámci každé metody je také představen způsob, jak statisticky testovat rozdíly jednotlivými texty vzhledem k měřeným vlastnostem. Jednotlivé metodologické postupy jsou detailně popsány a tento popis je doplněn ilustrativním příkladem analýzy konkrétního textu. Kniha je uvedena kapitolou shrnující základní teoretická a metodologická východiska současné kvantitativní lingvistiky, a nabízí tak nejen prezentaci jednotlivých postupů, ale i jejich teoretického pozadí.

Stáhnout ve formátu PDF

Manuál Encyklopedie lingvistiky je primárně určen studentům různých kurzů poskytovaných katedrou obecné lingvistiky (KOL), v jejichž rámci jsou zpracovávána hesla pro Encyklopedii lingvistiky (eL). Vznikl z potřeby poskytnout autorům eL praktického průvodce procesem tvorby hesla, od volby „toho pravého“ přes fázi rešerší a psaní až po odevzdání a následné publikování hesla v eL. Nejedná se tedy o příručku preskriptivního charakteru, ale spíše o soubor praktických rad a doporučení, jak práci na hesle zvládnout co nejefektivněji a s co nejkvalitnějším výstupem. Praktické tipy a příklady jsou doplněny názorným obrazovým materiálem a cvičeními.

Stáhnout ve formátu PDF

The aim of our experiment was to verify the validity of the MAL applied to the temporary spoken Chinese language. Another task was to find out whether a musical genre may have an influence on the natural speech flow. The last aim of the research was to properly choose the language levels for the samples’ analysis. The segmentation and the subsequent application of the MAL were real­ized on three samples of the temporary spoken Chinese language. These were two audio tracks of a musical program and one extract from the teaching-learn­ing material compiled by prof. Švarný.

Stáhnout ve formátu PDF

Kniha s názvem Boj o strukturalismus, s podtitulem Archeologie českého literárně­vědného strukturalismu, je především analýzou diskuzí a polemik, které se vedly o různých tématech v průběhu třicátých, čtyřicátých let a v některých případech, např. v souvislosti s diskuzemi mezi strukturalismem a marxisticky orientovaný­mi teoretickými přístupy k umění, i v průběhu šedesátých let. Metodologie dané práce, založená na archeologické analýze původního filozofického (a kritickéko) projektu Michela Foucaulta, si ve svém úvodu klade především dvě otázky: je možné odhalit a analyzovat určité obecné zákonitosti, kterými se oblast vědec­kého bádání řídí? Řečeno jinak: je možné konstruovat dějinnou analýzu určitého vědeckého názoru či proudu teoretického bádání nikoli jako i. vývoj idejí či po­znatků souvisejících s konkrétní oblastí lidské činnosti nebo jako ii. dějinnou eta­pu ve vývoji určitého typu věd (humanitních, literárněvědných), ale jako deskrip­ci a analýzu určitého dějinného prostoru, v rámci kterého se dané ideje, poznatky teprve vytvářejí?

Stáhnout ve formátu PDF

The experiments conducted within this work were aimed at the quantita­tive analyses of the contemporary written Chinese which was represented by two sample texts written in simplified characters and different stylistic styles. The analyses were concretely applied to the scientific article, which was pub­lished in the academic periodical The Applied Linguistics and released on the offi­cial websites of the Chinese Academy of Social Sciences, and the blog article, whose author is the well-known Chinese blogger Han Han. The aim of these quantitative analyses was testing the existence of the se­lected language units by means of the Menzerath–Altmann law. Furthermore, the analyses were performed with the aim of comparison of the obtained results with the results acquired from the previous experiment.

Stáhnout ve formátu PDF

Základy sémiotiky 1 se pokoušejí představit sémiotiku jako určitý proud exis­tující na rozhraní vědy a metodologie. Představují nejzákladnější termíny a kon­cepce, s nimiž moderní sémiotika pracuje. Za výchozí bod považují sémiózu, kterou na jedné straně vztahují k obecnější problematice orientace organismu v prostředí (Umwelt) a také otázkám komunikace. Na straně druhé sémiózu vztahují k hypostazovaným jednotkám sémiosféry, znakům. Věnují se podstatě znaku, jeho základním charakteristikám, principu oddělitelnosti a principu ka­tegorizace, typologii znaků a znakových modelů. Pozornost zaměřují také na problémy podobnosti a soumeznosti ve vztahu k symboličnosti a arbitrárnosti. V průběhu výkladu odkazují na etablované autority (Ferdinand de Saussure, Charles Peirce, Charles Morris, Thomas Sebeok, Umberto Eco &c.) a pokoušejí se výběrově představit jejich teorie.

Stáhnout ve formátu PDF

Základy sémiotiky 2 navazují na první díl, dále rozvíjejí problematiku znaku, symboličnosti, věnují se problémům arbitrárnosti a konvence. Pozornost věnují obecnému modelu znaku, jeho referenčním, diferenčním a inferenčním aspek­tům. Největší pozornost je věnována konceptu kódu, jeho nejrůznějším defini­cím, konceptu opozice a sémiotického čtverce, ale také typologiím kódu a jejich kritériím. V závěrečné části jsou problematizovány tradiční sémiotické termíny a znovu diskutovány v rámci opozice slovník – encyklopedie, ale také v kontextu experimentální sémiotiky.

Stáhnout ve formátu PDF

Quantitative linguistics (QL) is a relatively fresh science branch which aims at completing the linguistic research with quantitative methods. Why? The primary reasons for inviting quantitative methods into a linguistic research are the following: Data and research outputs have to be described as precisely and germanely as is ever possible; such a research is usually capable of explaining data on the basis of a conjunction on the relation type which is expected in the data and we are then able to foresee the future behavior of the model or its behavior when working with other data. To succeed it is significant to understand that even if reality cannot be mathematized (a usual objection by QL sceptics), concepts can be attributed quantifications, and, further, objects can be attributed (quantified) concepts. And looking back to history we can see that sciences which employ quantitative methods and data in their research develop more rapidly. So why to stay aside and lose the comparative advantage? The Menzerath-Altmann law is one of quantitative linguistics tools which enables us to find a numeral/quantitative representation of a linguistic sample and, therefore, makes scaling, comparing, modeling, testing, verifying, building images and performing other scientific activities of a valid research possible.

Stáhnout ve formátu PDF

V každé z šesti kapitol jsem se snažil přispět alespoň něčím novým k tematizo­vané problematice. Své závěry uvedu po kapitolách a pouze výběrově.
V kapitole první formuluji argumenty, které velmi zpochybňují tvrzení, že existují tzv. prostě (čistě) vidové předpony, resp. i tvrzení, že je namístě považovat předpony za morfémy (a tedy jednotky znakové povahy), jejichž označovaným je vid. Nabízím také otázkový test, který by mohl pomoci při ověřování teze, že je mezi dokonavými a nedokonavými tvary slovesa vztah příznakovosti a bezpří­znakovosti. Za důležitou považuji i pasáž, v níž se pokouším o přesnější vymezení vidových významů (viz Pokus o přesnější vymezení významů dokonavosti a ne­dokonavosti na s. 11n).Výsledkem druhé kapitoly je mimo jiné algoritmus, s jehož pomocí lze poměrně spolehlivě určovat vidovou hodnotu vidového paradigmatu slovesa. Umožňuje též ověřovat přítomnost, anebo nepřítomnost dokonavého paradig­matu v tvarovém souboru kandidátů na obouvidovost, vidovou homonymii. Ve třetí kapitole dokazuji, že dnešní nedokonavé užívání slovesa soustředit (se) není projevem menší schopnosti mluvčích rozlišovat mezi dokonavostí a ne­dokonavostí, nýbrž důsledkem toho, jakou pozici toto sloveso zaujímá/zaujímalo v soustavě prefigovaných či předponových sloves. Ve čtvrté kapitole dospívám k závěru, že tzv. kapacitiva (ujet, unést, uzved­nout) netvoří významově homogenní skupinu sloves, kterou bychom mohli po­važovat za zvláštní způsob slovesného děje. V páté kapitole docházím k závěru, že kvantovací (zapískat, zakašlat) a omezovací (postát, posedět) slovesa nepatří do třídy mutací. Skupinu sloves okamžitých v tomto smyslu rozděluji do tří podskupin. První (bodnout) připisuji význam „klasické“ rezultativní mutace, u druhé (mrknout) připouštím Komár­kovu kombinovanou mutaci a třetí (písknout) považuji za nemutační. V šesté kapitole formuluji závěr, že málodokladová saturativa typu nastávat se, nasedávat se, nahorovávat se jsou – velmi pravděpodobně – dokonavými předponovými odvozeninami od frekventativ.

Stáhnout ve formátu PDF

Kniha představuje problematiku nulových kategorií ve vědeckých popisech a především v popisu jazyka. Výklad je uvozen obecným představením tématu nuly a nulových kategorií, popisuje historické souvislosti zavedení nuly v matematice, postavení nuly mezi ostatními čísly a především její běžné užívání a rozdíly v interpretaci matematických operací s nulou oproti jiným číslům, v souvislosti s tím se dotýká i přístupů k výuce nuly v matematice. Jádrem knihy je popis nulových kategorií v jednotlivých plánech jazyka, od fonetického, přes morfologický, syntaktický a textový: kniha ukazuje procesy vynechání vlastnosti realizované hlásky, vynechání hlásky ve slově, výskytů nulových morfémů ve skloňovacích paradigmatech jednotlivých slov, zastavuje se u klasického tématu elipsy, řeší problematiku presupozic a implikatur jakožto vynechání textových částí v souvislosti s textovými i mimojazykovými kontexty. Největší pozornost je věnována nulovému morfému, který v historii lingvistiky a v současné praxi představuje předmět sporu, a na konec na tuto otázku odpovídá. Kniha je zároveň uvedením do sémiotiky. Zavádí základní terminologické instrumentárium popisu znakových jevů a tvorby gramatiky a na základě minimálního pojmového rozpětí se snaží dát čtenáři do ruky nástroje, kterými může popisovat libovolný znakový systém.

Stáhnout ve formátu PDF

The aim of this work is the description of the relationship between pronunciation of phonetics and pronunciation of phonographs. The first part of this work is the history and the modern background of the theory of grammatology, the classification of Chinese characters by Xu Shen’s publication Explaining and Analyzing Characters (Shuō Wén Jiě Zì 说文解字) and modern approaches to the classification. The main focus is on the phonographs. The second part is the analysis which was performed on the corpora of 3 500 the most frequent characters of modern Chinese. The pronunciation of each character was defined on the basic of seven variants of accordance with pronunciation of an initial, a final or a tone of syllable and one dissension.

Stáhnout ve formátu PDF

Je to možná zvláštní, ale na začátku i konci dosavadní analytické tradice na­cházíme schopenhauerovskou výzvu. A překvapivý je samozřejmě kontext, ale už ne tak souvislost s obsahem. Je totiž navýsost jasné, že je-li něco primárně odpovědné za pokrok vědeckého poznání, pak je to vůle vědět. A můžeme si ji samozřejmě vyložit po libosti. Ale i když si ji vyložíme jako samozřejmě pod­míněně racionální důsledek darwinovské selekce vedoucí k přežití, a nikoliv jako kognitivní bias, stejně nás žádný naturalistický bůh neochrání od nutnosti popasovat se s otázkou, která překračuje, naprosto samozřejmě, v našem světě, v naší skutečnosti sféru faktů, vstříc nutnosti volit cíle, touhy, stanoviska.

Stáhnout ve formátu PDF

Předkládáme soubor autorových statí, které byly porůznu publikovány v po­měrně dlouhém časovém období od devadesátých let až do dvacátých let nového století. Jak je zřejmé, jde o stati, jež tvoří několik tematických celků, které jsou však označeny pouze římskými číslicemi.
První nejrozsáhlejší oddíl má obecně metodologický charakter. Zamýšlí se nad důsledky toho, co bývá označováno za obrat k jazyku nebo obrat ke ko­munikaci, v důsledku nedokonalého překladu také jako lingvistický obrat apod. Jde – stručně řečeno – o skutečnost, že si v určité chvíli zejména humanitní vědy a filosofie naléhavě uvědomily, že jejich specifické bádání se uskutečňuje jazy­kem – přesněji řečovou činností – a že jejich specifické předměty zkoumání jsou namnoze „překryty“ řečovou činností, do níž je třeba proniknout, aby mohly být teprve na tomto základě řešeny specifické problémy jednotlivých vědních huma­nitních oblastí. Druhý oddíl je věnován propracovávání jedné z možností, raději bychom řekli nezbytnosti, která vyplývá z požadavku důsledného domýšlení konsekvencí zmíněné noetické atmosféry pro další lingvistické bádání. Jde o myšlenku pro­cesuálního modelování řeči a jejích předpokladů, které je metodologické situaci předělu tisíciletí adekvátní a do značné míry radikálně revolucionizuje lingvis­tické myšlení v celé té podobě, jak se utvářelo po staletí včetně období klasických strukturalismů.

Stáhnout ve formátu PDF

S jistou nadsázkou lze říci, že na přelomu let 1949 a 1950 začínají čínské kinematografie opět úplně nanovo a i úplně jinak.
ČLR se postupně uzavírá světu a i přes světlé momenty uvolnění během 50. a 60. let, kdy mohou tamní filmaři natáčet svobodněji a filmy jsou i pouštěny na festivalech, se jedná o kinematografii silně nesvobodnou. Vše navíc vrcholí během Kulturní revoluce, která na jednu dekádu paralyzuje vývoj veškerého kulturního života komunistické Číny a nechá nejmladší generace pod maoistickými hesly krutě likvidovat generace svých otců. Paradoxem je, že maoismus má naopak ohlas u mládeže a intelektuálů v kapitalistických západních zemích jako Francie nebo Itálie a promítne se i do tamních kinematografií a to např. do filmů Jeana-Luca Godarda a i dalších. Čínský film začne opět nanovo po konci Kulturní revoluce s Maovou smrtí a v roce 1978 s Pátou generací přijdou i filmaři, kteří čínský film definitivně otevřou světu a jejich snímky budou sbírat i mnohá ocenění. Paradoxně se tito původně kritikové zločinů komunismu po roce 1997 stanou autory monumentálních velkofilmů, které kombinují tradice studií jako Ming-sing nebo Si-chua s estetikou hongkongské nové vlny a vzniká reakce v tzv. Šesté generaci, která kritizuje nový fenomén – stání kapitalismus pod maskou komunistické ideologie. Vývoj čínských kinematografií po roce 1950 je nicméně již poměrně složitějším vzorcem zejména díky masivnější produkci a její v zásadě úplné konzervaci.

Stáhnout ve formátu PDF

Tato kniha má jediný záměr. Ukázat výsledky našeho společného výzkumu a přesvědčit čtenáře, že hlásky nejsou písmena, a ukázat na vhodný přístup ke gramatickému modelování DNA, RNA, proteinů a procesů v buňce. Současný stav biosémiotiky je neuspokojivý. Celý tento diskurz vykazuje značnou nejednotnost v pojímání znakové povahy živého, procesů v buňce a tzv. genetického kódu. Jsme přesvědčeni, že naše heuristiky a experimenty jasně prokazují, že prvotní příčinou toho je konceptualizování bází DNA jakožto figur kódu. Tato představa zavedla biosémiotiky na scestí a v praxi molekulární biologie a bioinformatiky zastírá strukturu zkoumaného kódu a procesy sémiotického charakteru. Věříme, že následující stránky mohou vyřešit tento problém jednou pro vždy. Je na čtenáři, jestli naše závěry přijme jako platné

Stáhnout ve formátu PDF

Monografie pojednává o dosavadních výzkumech z oblasti aktuálního členění větného a zabývá se zejména jeho jedním aspektem, a to komunikačně-artikulační vrstvou textů – jejich tematicko-rematickou výstavbou. Těžiště této knihy spočívá v historicko-metodologickém přehledu příspěvků zabývajících se problematikou tématu a rématu. Jsou zde reflektovány práce časopisecké, sborníkové i monografické, které byly vydány u nás i v zahraničí. Jedná se o komplexní sondu do této problematiky, jejíž úkolem je přiblížit vliv a ustálenost (nejen) českých konceptů tématu a rématu v domácí i zahraniční lingvistice. V knize jsou také představeny některé dílčí výzkumy, které byly ze základních konceptů odvozeny a které mohou být v modifikované podobě užity např. k odhalení persvazivní linie textů. Kromě reklamního komunikátu je analyzován také publicistický text a spontánní dialogický text.

Stáhnout ve formátu PDF

Kniha, kterou držíte v ruce, vznikla jako opora ke kurzům Věda ve vědecké fantastice a Fikce a realita teorie v praxi. Tyto kurzy jsem buď vyučoval sám, nebo společně s kolegou Lukášem Hadwigerem Zámečníkem. Naším záměrem bylo představit studentům obrysy některých vědeckých teorií na základě čtení a interpretace vybraných vědecko-fantastických textů. Vybírali jsme povídky a romány, které nás inspirovaly a ovlivnily v mládí, ale i v době, kdy už jsme se jako učitelé snažili studentům předávat poznatky z oborů, jimž se věnujeme. Kolega Lukáš Zámečník je filozof vědy a také vystudovaný fyzik, já jsem se vždy snažil proniknout do lingvistiky a vědy, která si říká biosémiotika. Naše zájmy, jak je vidět, se pohybují na rozhraní humanitních a přírodní věd a zmíněné kurzy měly ambici toto rozhraní představovat co nejintenzivněji a také co nejzajímavějším způsobem.

Stáhnout ve formátu PDF

Předkládaná monografie se věnuje jednak dosavadním výzkumům v oblasti tematické výstavby textů a jednak samotnou aplikaci vybraných metodologických rámců na spontánní mluvené komunikáty. Primárně je ověřována aplikovatelnost Danešova aparátu tematických posloupnosti (1968) na neformální komunikáty dialogického charakteru. Kniha se zajímá o zákonitosti přispívající k vývoji tématu v mezilidské komunikaci a snaží se zjistit, jaké místo v teorii tematických posloupnosti zaujímá neverbální komunikace. Zvláštní pozornost je věnována rématu, jehož role se pro výzkum spontánních mluvených komunikátů jeví jako klíčová. Čtenáři jsou taktéž seznámeni s různými nelehkostmi a strastmi, které s sebou výzkum tematické výstavby komunikátů tohoto charakteru přináší.

Stáhnout ve formátu PDF

Není analýza jako analýza. Ale zachování metody zkoumání rozkladem na jed­nodušší prvky je tady samozřejmé. Co je konverzace? Čtenář, který hledá jasnou a zřetelnou odpověď na tuto otázku, bude zklamán. Čtenář, který se touží po dobrodružství mezi autentickými dialogy, bude nadšen. A pro takového čtenáře je tento text určen. Budiž mu tedy oporou v bludišti komunikantů, replik, prvků z oblasti neverbální komunikace apod. Při tvorbě knihy se autoři drželi hesla „stu­denti studentům“, proto si kniha klade vysoký cíl býti užitečná, čtivá a dostupná širokému okruhu čtenářů.

Stáhnout ve formátu PDF

V každé z pěti kapitol jsem se snažil přispět alespoň něčím novým k tematizované problematice. Své závěry uvedu po kapitolách a pouze výběrově.
V první kapitole rozděluji prvky množiny exhaustiv do tří skupin podle jejich vztahu k významovému rysu usmrcení sémantického participantu děje. V druhé kapitole docházím k závěru, že příčinou spíše jen výjimečného přitváření nových podílných sloves není ani tak případný vznik homonymie (povytahovat tahák z penálu vs. povytahovat všechny rajčatové keříky), jako mnohem spíše to, že význam posobnosti mohou (bezpříznakově a za pomoci kontextu či konsituace) bez problémů vyjadřovat i perfektiva, jejichž sekundární imperfektiva by mohla fundovat distributivní slovesa (Rozdal jim papíry vs. Porozdával jim papíry). Ve třetí kapitole podrobuji kritice některé argumenty, které byly předloženy ve prospěch / v neprospěch tvrzení, že v současné češtině existuje akuzativní se. Závěrem čtvrté kapitoly je (mimo jiné) zjištění, že míru přechodu verbálních adjektiv na -ící/-oucí z paradigmatu slovesa směrem k slovnímu druhu substantivum nelze testovat jen na základě morfologických, slovotvorných a syntaktických vlastností dané jednotky, ale je třeba přihlížet také k frekvenci. V kapitole páté představuji klasifikaci výjimek z morfologických, slovotvorných a syntaktických pravidel a v některých případech se pokouším i o zformulování jejich příčin.

Stáhnout ve formátu PDF

Biologie, podobně jako fyzika, okupuje hned několik světů, přičemž o tom, který z nich je ten „pravý“, z něhož jsou odvozeny ty ostatní – zda nějaký takový vů­bec existuje, nevíme nic. Taková podobnost, jdeme-li ke kořenům, není zcela náhodná: termín fyzika je odvozen od řeckého výrazu fýsis neboli příroda, ozna­čujícího harmonické propojení živého i neživého světa, které se navzájem pro­plétají, neustále se rodí a zanikají jeden z druhého a v druhém – a v této obnově neustále vytvářejí něco nového. Fyzika jako novověká věda část tohoto svého dědictví odhodila a poskytla jej nově se rodící vědě: biologii, jež do vínku svého zájmu získala právě ono prchavé, neurčité, neustále se rodící a zanikající jádro a podstatu přírody – život. Biologem je tak ten, kdo zkoumá makromolekuly virů a jejich fungování v hostitelské buňce, stejně jako ten, kdo zkoumá rozšíření invazních druhů rostlin (dejme tomu křídlatky) či globální ekologii kytovců. Tím, co všechny tyto badatele vzájemně spojuje, je historicky podmíněný vývoj neboli biologická evoluce.
Na otázku, jak definovat živé, se proto nabízí odpověď „skrze evoluci“. Je-li však evoluce ze své podstaty historií, může o ní být věda? A jdeme-li hlouběji: co je vlastně věda? Lze vědecky popsat všechny projevy živého?

Stáhnout ve formátu PDF

Monografie představuje úvod do problematiky persvazivní komunikace a činnosti. Nahlíží na problém persvazivní komunikace z různých úhlů pohledu prostřednictvím diachronního zkoumání definic pojmu ve slovníkové a odborné literatuře při zohlednění možných kriteriálních vlastností a způsobů kategorizace na jedné straně a výčtu širokého spektra aktivit považovaných za persvazivní/propagandistické jako způsoby realizace na straně druhé. Poskytuje přehled různých teorií a metod vztahujících se ke způsobům jak analyzovat persvazivní aktivity. Práce se současně snaží představit analytický aparát pro analýzu propagandistické/persvazivní činnosti s využitím metod z oblastí, jako jsou teorie komunikace, pragmatika, rétorika či diskurzivní analýza. Tento analytický aparát následně demonstruje na případových studiích vybraných persvazivních textů.

Stáhnout ve formátu PDF

Oblastí, kterou se tato kniha zabývá, je oblast lexikální sémantiky. Zaměření práce je přitom reflexivní, historicko-metodologické. Naším cílem je v přehledu a souboru kritických komentářů diskutovat vývoj československé a později už jen české lexikální sémantiky od 50. let 20. století do současnosti. V práci se snažíme nalézt odpověď na otázky: jakou oblast jevů by měla teorie lexikálního významu vyložit, co považují jednotlivé teorie za badatelskou náplň lexikální sémantiky, jakou implicitně předpokládají/budují teorii jazyka, jaké jsou epistemologické pozice daných teorií apod. V základech tedy stojí otázka po metajazycích jednotlivých teorií a podobách toho, co se běžně označuje jako sémantický aspekt lexikálního hesla, reprezentace významu slova.
Naši práci jsme rozdělili do dvou základních bloků. První blok představuje širší rámec našeho výzkumu: rámec filozofický, obecně metodologický a historický. Vymezuje v něm obecné podmínky lexikálněsémantické teorie, sledujeme využitelnost linie filozofie jazyka a předkládáme přehled světového vývoje lexikální sémantiky ve 20. a 21. století. Druhý – ústřední – blok se soustředí na přehled, analýzu a srovnání tematizovaných konceptů československého a českého lexikálněsémantického myšlení: strukturalistického, neostrukturalistického a kognitivního atd. Identifikujeme v teoriích klíčové oblasti stanovené v prvním bloku a typologizujeme tak jednotlivé přístupy. Závěrečná kapitola nastiňuje vztahy identifikovaných rámců z pozice hypotetického budování teorie lexikálního významu a možné výhledy vzhledem k aktuálním trendům v dané oblasti. Práce tak ve výsledku přináší konfrontační pohled na modelační sílu a ambice jednotlivých teorií a hledá možné průniky.

Stáhnout ve formátu PDF

Kniha s názvem Struktura a ideologie, s podtitulem K archeologii českého literárněvědného strukturalismu, je na jedné straně především analýzou vybraných témat spojených s tradicí českého literárněvědného strukturalismu, na straně druhé pak analýzou vybraných diskuzí a polemik, které se vedly mezi představiteli strukturální metody a marxisty v průběhu třicátých, čtyřicátých, padesátých a v některých případech, např. v souvislosti s diskuzemi o dějinách marxistické estetiky nebo s otázkou tzv. dogmatismu v umění , i v průběhu šedesátých let. Metodologie dané práce je částečně založena na archeologické analýze původního filozofického (a kritickéko) projektu Michela Foucaulta.

Stáhnout ve formátu PDF

Cílem této práce je, jak již název naznačuje, podat obecný přehled o dějinách japonské kinematografie od jejích počátků až do současnosti. Materiál, ze kterého bude tato práce vycházet, jsou poznámky ke kurzu dějin japonské kinematografie, který jsem několikrát vyučoval na Univerzitě Palackého v Olomouci a je tedy primárně zamýšlen jako skriptum pro vysokoškolské studenty (zejména filmových věd a japonské filologie). Na druhé straně, protože podobný souborný text v našem jazykovém prostředí neexistuje, bude text přihlížet i k faktu, že jej mohou číst i laikové jako užitečnou příručku pro rychlou orientaci v této problematice.

Stáhnout ve formátu PDF

V současné době se v oblasti humanitních, filologických či přírodovědných oborů často setkáváme se dvěma tendencemi nikoli nutně protikladnými, jednak jde úzce specifikované a specializovanými výzkumy zaměřené na detailní ana­lýzu či rozpracování konkrétního fenoménu v rámci jednoho vědeckého odvětví či přístupu, jednak o snahu zasazení zkoumaného problému do širšího kulturně historického či sociálního rámce prostřednictvím „nadoborového“ a interdisci­plinárního přístupu založeného na kooperaci různých disciplín. Tyto dva přístupy/směry/hlediska může vhodným způsobem propojit úzce specifikovaný výzkum a širšího konceptuálního a filozofického či sociologického hlediska.

Stáhnout ve formátu PDF

Kniha The Future of Philosophy usiluje o rozvržení témat, která by mohla pro filosofii znamenat světlé zítřky. Představuje pokus o načrtnutí axiologie filosofie v jejích jednotlivých disciplínách. Normativní úkol je držen na mysli ve všech autorských kapitolách. Kniha tak není pokusem o futurologické spekulace o skutečném budoucím směřování filosofie, ale snahou o vymezení základních hodnot, které by měli filosofové zachovat, rozvíjet a obnovovat. Kapitoly jsou řazeny podle tradiční posloupnosti filosofických disciplín, počínaje metafyzikou a logikou. Přes filosofii matematiky a epistemologii se propracovává k filosofii mysli (a kognitivní vědy) a filosofii biologie. Poslední oddíl knihy je věnován etice.

Stáhnout ve formátu PDF

Tato kniha je prvním dílem série Kvantitativní lingvistika. Vybrané problémy, jež se zabývá výzkumnými záměry, problémy, otázkami, hypotézami a cvičeními z širokého spektra oborů kvantitativní lingvistiky. Jen málo zde prezentovaných problémů bylo již dříve studováno v předchozích výzkumech; každý znich je však hoden vědeckého zájmu a může vést k  poznatkům, které mohou přispět k budování komplexní lingvistické teorie.
Prezentované problémy mají různý stupeň obtížnosti a vyžadují tedy také různě velké úsilí při svém řešení. Mnohé z nich mohou být nápomocny studentům při výběru témat diplomových prací, učitelům při hledání vhodných cvičení pro výuku nebo vědcům při hledání nových výzkumných záměrů. Většina hypotéz umožňuje přinést originální příspěvek do jedné z oblastí kvantitativní lingvistiky nalezením prvních odpovědí na dané otázky, vyřešením problému, užitím nových metod či přístupů, popř. aplikací již existujících metod na nová data.

Stáhnout ve formátu PDF

Každý mladý vědec si nejprve musí najít nějaký vědecký problém. Dalším úkolem je pak jeho vyřešení. Nalezeným řešením však problém nekončí. S každým řešením naopak vyvstává řada nových problémů. V každém vědním oboru by tak bylo čas od času dobré provést rekapitulaci aktuálních problémů, upozornit na některé nové otázky a současně poukázat na další aspekty starých problémů. V této publikaci představujeme soubor problémů v oblasti kvantitativní lingvistiky, alespoň do té míry, pokud je možné vysledovat „ariadninu nit“ ve změti nerovnoměrně rozvinutých dílčích disciplin tohoto předmětu vědeckého zkoumání. Z důvodu značné roztříštěnosti, kterou se celý tento obor vyznačuje, se snažíme co možná nenásilněji upozornit čtenáře na možnosti jeho sjednocení, jež se může stát východiskem pro rozvíjení další teorie. V dnešní době si lze jen obtížně představit, že by v rámci empirického vědního oboru mohla nějaká teorie vzniknout bez alespoň elementární kvantifikace. Přestože problémy, které zde prezentujeme, stále obnášejí i množství kvalitativní práce, snažíme se čtenáře přesvědčit, aby danou problematiku vnímali z kvantitativního hlediska, aby usilovali o elementární kvantitativní řešení, hledali souvislosti mezi některými problémy a již existujícími teoriemi nebo poukazovali na nové oblasti zkoumání.

Stáhnout ve formátu PDF

Tato práce má pro vědu dvojí přínos. Zaprvé, z metodologického pohledu (kapitola 1), staví vědu o jazyce do perspektivy teorie modelů empirických věd. Zadruhé, z lingvistického pohledu (kapitola 2), na základě zjištěných analogií mezi určitými fundamentálními aspekty popisu přirozeného jazyka a fyzického světa popisovaného fyzikálními teoriemi navrhuje nový popis určitého mechanismu jazyka (jeho novou idealizaci), který je založen na vybraných kategoriích použitých dříve ve fyzikálních modelech. Díky tomuto nově vytvořenému modelu se daří lépe popsat fenomén kompozicionality, homogenním způsobem kvalitativně vysvětlit mnoho jazykových jevů, o nichž se dosud soudilo, že spolu nesouvisí, a také odhalit zcela nové vlastnosti jazyka. Vybrané predikce tohoto modelu byly ilustrovány též kvantitativně (kapitola 3); byla tak objevena nová třída jazykových jevů, které lze zachytit pouze probabilisticky.
Je třeba poznamenat, že tato práce se kromě návrhu geneze reprezentačního charakteru jazyka soustředila především na otázky popisu reprezentační (informační) vrstvy jazyka. Jelikož je v modelu uplatněný pojem objektu chápán široce, jako abstraktní struktura, kterou lze popsat také pomocí funkčních parametrů, je možné očekávat, že rozpracovaný návrh by měl být schopen vysvětlit i jiné aspekty užití jazyka, jak to také ostatně bylo zčásti ukázáno.

Stáhnout ve formátu PDF

The present work involves reflections on the relations between content and form, semantics and grammar, and the resulting proposal of a linguistic model constructed „in the content → form direction“. Its goals nevertheless cannot be achieved without first providing an unambiguous philosophical formulation of a certain idea of natural language as the object of linguistic study, which in our opinion constitutes a necessary prerequisite for formulating any linguistic model as a gnoseological tool.

Stáhnout ve formátu PDF

Stáhnout ve formátu PDF

Zatímco první kniha představuje základy biologie a teorie živého a vzniku života, s přechýlením směrem do jazykovědy, tato druhá kniha zaujímá perspektivu lingvistickou a sémiotickou a sleduje jejich přesahy do oblasti biologie. Evropské moderní myšlení má sklon považovat přírodu a kulturu, tj. na jedné straně intertní svět faktů, na straně druhé svět interpretace, za dva ostře oddě­lené a ontologicky velmi odlišné póly – překročení či dokonce pokusy o relativi­zaci ostrého předělu mezi těmito sférami obvykle budily a budí podezření, a to nejen z důvodů svého problematického oborového zařazení. Typickou oblastí, která dobře ilustruje neochotu přijmout formu méně dualistického základního rozvrhu, jsou nekonečné debaty o kultuře a jazyce u mimolidských organismů, které by do světa přírody zanesly až nepříjemně velkou proporci toho, co bývá chápáno jako součást hájemství společnosti a člověka. Každý další objev v této oblasti vede mnohem spíše k redefinici jazyka a kultury než k uznání toho, že nejsou jen výsadou lidské (a tedy společenské a kulturní) sféry. Tato debata však nebude předmětem našeho pojednání. Nutným důsledkem popření existence jazyka a kultury u mimolidských organismů je nutně tvrzení, že u člověka se jedná o ojedinělé, mimo přírodu, proti přírodě stojící úkazy, které nelze odvodit (či nelze odvodit beze zbytku) z logiky procesů platných jinde v přírodě. Z toho vyplývá mnohými prosazovaná nutnost diametrálně odlišného přístupu, než jaký lze uplatnit na přírodní fenomény – vývoj antropologie druhé poloviny 20. století je přesnou ukázkou takové emancipace. Biologické tematizace kul­tury odedávna vzbuzovaly vášně, a to již od samotných počátků biologie jako disciplíny.

Stáhnout ve formátu PDF