Diplomové práce

Požadavky

  1. Práce musí být odevzdána ve dvojím vyhotovení v pevné nebo kroužkové vazbě.
  2. Text může být vytištěn jednostranně i oboustranně.
  3. Diplomová práce může být odevzdána v českém, slovenském nebo anglickém jazyce.
  4. Celkový počet znaků práce (bez příloh) musí být nejméně 108 000 znaků (60 normostran) u magisterské DP a 72 000 znaků (40 normostran) u bakalářské DP.
  5. Minimální počet použitých zdrojů určuje vedoucí práce.
  6. Způsob citování se přidržuje jakékoli standandardní citační normy.
  7. Ve struktuře práce musí být obsaženo:
    prohlášení o autorství textu
    strukturovaný obsah
    anotace v českém a anglickém jazyce v rozsahu minimální 900 znaků
    klíčová slova
  8. Jako forma DP je povolena tvorba softwaru, s tím předkládá diplomant tištěnou dokumentaci k tomuto softwaru v rozsahu potřebné uživateslké instrukce.
  9. Překlad či ediční práce nejsou povolenou formou DP; výjimku může udělit vedoucí práce explicitním vypsáním tématu.

Šablona práce

Stáhněte si šablonu diplomové magisterské/bakalářské práce (titulní list, prohlášení, abstrakt, obsah, literatura a zdroje) ve formátu docx.

Navržená témata

Navržená témata diplomových prací pro studijní programy Obecná lingvistika a teorie komunikace a Obecná lingvistika

Mgr. Dan Faltýnek, Ph.D.

Návrhy jsou formulovány pro bakalářské i magisterské studium, v případě bakalářského studia může student zpracovat jen vybranou část problému, nebo problém vyřeší v užším vztahu k současnému stavu bádání (tzn. práce bude redukovat na nutné minimum teoretickou část). U všech témat bude diplomantovi poskytnut podrobný postup práce, bude detailně seznámen s nástroji potřebnými k analýze, bude mu poskytnuta určitá část analyzovaného materiálu či literatury. Práce je možné úspěšně zrealizovat na základě pravidelné konzultace, postupného řešení problému a diskuse nad ním.

Určování autorství

Autorské ortografické chyby v oblasti kongruence (typu otcovi ruky, matka s otcem se posadily).
Práce prověří hypotézu, že výskyt ortografických chyb ve shodě je u autorů buď pravidelná/častá, nebo se tyto chyby v autorských textech nevyskytují - tzn. autor má/nemá internalizované pravidlo o ortografii tohoto jevu a aplikuje jej bez problémů nebo s pravidelnými "chybami". Zároveň se otázka zaměří na to, zda se tyto chyby u autorů s internalizovaným pravidlem vyskytují v místech, kde došlo ke korekci textu, nebo v případech, které jsou dle normy obtížněji interpretovatelné (matka a dítě se posadily). Cílem je vytvořit korpus (internetové blogy, diskuse – spontánně vytvořené texty), na němž bude jev sledován, a vyjádřit, v jakém procentuálním zastoupení se chyby vyskytují pravidelně, vůbec atd. To bude sloužit ve forenzní praxi k vyjádření pravděpodobnosti více autorů v analyzovaném textu, tzn. že se bude jedna o referenční korpus pro následnou praxi a oporu při interpretaci konkrétních forenzních kauz.

Juola, P. – Baayen, H. (2003): A controlled-corpus experiment in authorship identification by cross-entropy. Literary and Linguistic Computing, 20.

Koppel, M., Schler, J., & Argamon, S. (2009). Computational methods in authorship attribution. J. Assoc. Inf. Sci. Technol, 60, 9–26.

 

"Ideální" seznamy funkčních slov pro atribuci textu
Práce prověří citlivost atribuce textu na změny v seznamu funkčních slov, na základě nějž jsou texty srovnávány. Metoda funkčních slov je nejběžněji používaným způsobem využívaným v praxi k ztotožnění textů na základě autorství. S jejím použitím se ale pojí řada obtíží, jednou ze základních je právě výběr funkčních slov: ‘Is there an optimal function‐word list?’, Zheng et al. 2006, 391). Práce se zaměří na citlivost výběru funkčních slov vzhledem k žánru srovnávaných textů. Navrhne kompozici seznamu funkčních slov na základě jejich výběru nejen na základě frekvence, ale především citlivosti v autorské volbě (např. na základě diference mluvenost x psanost).

Juola, P. – Baayen, H. (2003): A controlled-corpus experiment in authorship identification by cross-entropy. Literary and Linguistic Computing, 20.

Koppel, M., Schler, J., & Argamon, S. (2009). Computational methods in authorship attribution. J. Assoc. Inf. Sci. Technol, 60, 9–26.

Zheng, R. – Li, J. – Chen, H. – Huang, Z. (2006): A framework for authorship identification of online messages: Writing style features and classification techniques. Journal of the American Society of Information Science and Technology, 57(3), 378–393.

Juola, P. (2008): Authorship attribution. Foundations and Trends in Information Retrieval, 1(3).

 

Evaluace metody rozdělených slovníků v atribuci textu
Práce ověří, do jaké míry je předpoklad, že určení autorství na základě a/ nízko frekventovaných položek slovníku (hapax legomen) a zároveň b/zbytku užité slovní zásoby posiluje vyjádření k autorské atribuci textů oproti využití samostatné analýze nízko frekventovaných slov, funkčních slov apod. Tzn. že bude práce sledovat systematičnost korespondence v určení autora na základě a/ hapax legomen a b/ binarizovaného slovníku (sleduje se pouze zastoupení slova v textu, bez jeho frekvence). Cílem práce je tak zjistit, zda můžeme metodu rozdělených slovníků považovat za ideální postup atribuce delšího textu, u nějž nemáme další textové vzorky ke komparaci autorského slovníku a analýza je závislá na textech dodaných ke srovnání.

Eder, M. (2017): Short samples in authorship attribution: A new approach. Digital Humanities 2017: Conference Abstracts. Montreal: McGill University, pp. 221–224, https://dh2017.adho.org/abstracts/341/341.pdf.

 

Jindřich VI., Mecbeth a Othello: autorsví Shakespearových textů na základě nízko frekventovaného lexika
Práce využije analýzu hapax legomen k vyjádření autorství Shakespearových děl. Autor v rešerši zjistí dosavadní hypotézy o autorství Shakespearových děl (Elliot – Valenza 1996) a vyjádří se k nim na základě vlastních analýz nízko frekventovaného lexika, které doposud nebyly na těchto dílech doposud provedeny. Pro tyto účely využije dodaný korpus děl Shakespearových a dalších autorů (Marlowe), tento korpus rozšíří o další inkriminované autory (na základě zjištění v rešerši).

Elliot, W. – Valenza, R. J. (1996): And then there were none: Winnowing the Shakespeare claimants. Computers and the Humanities, vol. 30, pp. 191–245.

 

Mentální lexikon

Předpoklady o frekvenci v analýze mentálního lexikonu a jeho stuktuře na základě analýzy afatického textu
Na základě srovnání textů pacientů s jazykovým deficitem, po prodělaném zdravotních komplikacích s dopadem na komunikační schopnost, a textů těchto pacientů pořízených dříve vyjádří diplomand signifikantní změny ve frekvenci lexika. Hypotéza: určité položky nízko frekventovaného lexika, které jsou pravidelně opakovány v autorských textech, budou zachovány v textech pacienta po prodělaných zdravotních komplikacích. Postup analýzy připraví ověření předpokladů o vlivu frekvence na elicitaci položek v tzv. lexical decision task, tzn. předpokladu o přímé korespondenci absolutní frekvence jazykového jevu a jeho pozice v mentálním lexikonu (a s tím spojenou výbavností tohoto jazykového prostředku). Zároveň tak bude zodpovězena otázka, zda nejsou v určitých vrstvách mentálního lexikonu určité položky preferované k využití v produkci a mají tak hierarchicky vyšší postavení ve struktuře autorského slovníku než položky s vyšší frekvencí.

příklad analyzovaných textů: Michal Viewegh: Můj život po životě, další tvorba autora

Forster, K. I. (1976): Accessing the mental lexicon. In F. Wales & E. Walker (Eds). New approaches to language mechanisms (p. 257–287). Amsterdam: North Holland.

Forster, K. I., – Chambers, S. M. (1973). Lexical access and naming time. Journal of Verbal Learning & Verbal Behavior, 12(6), pp. 627–635.

 

Prošlapané cesty v mentálním lexikonu: trasování vztahů v mentálním lexikonu na základě vyjádření synonymních autorských voleb
Práce připraví metodiku popisu pravidelného užití určitých jazykových jevů autorem a jejich vztahu k synonymním jazykovým prostředkům. Bude sledovat autorem pravidelně užívané slovní formy a jejich kolokace vzhledem k jejich zapojení do struktury textu a jejich frekvenci v autorských textech ve srovnání s jazykovými korpusy. Na základě analýzy jednotlivých slovních forem a jejich synonymních prostředků budou připraveny návrhy pro vytvoření databází využitých v následné automatické analýze jazykové synonymie v autorských textech a mapování mentálního lexikonu.

De Deyne, S. – Kenett, Y., N. – Anaki, D. – Faust, M. – Navarro D., J. (2017): Large-scale network representation. Large-scale network representations of semantics in the mental lexicon. In M.N. Jones (Ed.) Big Data in Cognitive Science: From Methods to Insights.

 

Dějiny lingvistiky

Debata o jazykovém standardu, změně pravopisu a jazykové kultuře na počátku tisíciletí
Cílem práce je zmapovat debatu započatou článkem P. Sgalla, F. Čermáka a P. Vybírala (2005) a reakci na ni (z počátku viz Kořenský 2005, Oliva 2005). Základním východiskem práce je registrovat návrhy na změnu v oblasti jazykové kultury a vyznačit konsenzus vzešlý z debaty. Následně diplomand vyjádří připravenost odborné veřejnosti k zásahům do oblasti pravopisu a všeobecně určování standardů kulturního jazykového styku.

Kořenský, J.: K článku Od školské spisovnosti ke standardní češtině: reakce na výzvu k diskusi. Slovo a slovesnost, 66, 2005, s. 270–277.

Oliva, K.: Požadavky na úroveň diskuse o spisovné/standardní češtině. Slovo a slovesnost, 66, 2005, s. 278–290.

Čermák, F. – Sgall, P. – Vybíral, P.: Od školské spisovnosti ke standardní češtině. Slovo a slovesnost, 66, 2005, s. 103–115.

 

Reflexe konceptu potenciálnosti jevů jazykových v dějinách (české) lingvistiky
Cílem práce je zmapovat využití Mathesiova pojmu potenciálnosti jazyka v různých teoretických konceptech české i zahraniční lingvistiky, její vztah k langue parolové hypotéze a její zapojení do jednotlivých lingvistických argumentací (v jazykové kultuře, v oblasti gramatického popisu a lexikologie, v jazykovědné teorii). Hypotéza je taková, že se k pojmu potenciálnosti odkazuje často ve velmi volném smyslu. Cílem práce není korekce problematických filiací jazykovědných diskusí ve vztahu k potenciálnosti, ale zjištění, jaké výklady si tento koncept v dějinách lingvistiky přisvojil a důvody toho, proč byl často chápán jako výchozí motiv určitých jazykovědných stanovisek.

Vachek, J. (1970): U základů pražské školy jazykovědné. Praha: Academia, 5–34.

 

Spory o teleologii: přijala lingvistika teleologii jako výkladový princip vývoje jazyka?
Práce zmapuje postavení konceptu teleologie jakožto jednoho z výkladových principů v oblasti diachronní lingvistiky. Je systémová dynamika vysvětlována na základě toho principu, nebo jej můžeme zaměnit za jiné. Jak se ke konceptu teleologie stavěli jednotliví lingvisté, jaký měl osudy v jednotlivých fázích vývoje (české) lingvistiky, od počátků strukturalismu, přes marrismus, marxismus, období před rokem 1989 a po něm?

literatura:

Sériot, P.: Struktura a celek: intelektuální počátky strukturalismu ve střední a východní Evropě. Praha, 2002. Kořenský, J.: Teleologie jako jeden ze základních pojmů Pražského lingvistického kroužku? SaS, 69, 2008, s. 44–48. Toman, J.: The magic of a common language: Jakobson, Mathesius, Trubetzkoy, and the Prague Linguistic Circle. Cambridge: MIT Press, 1995 (Toman, J.: Příběh jednoho moderního projektu: Pražský lingvistický kroužek, 1926–1948. Praha: Karolinum, 2011; Komárek, M.: Jakobsonův význam pro strukturální historickou fonologii. SaS, 57, 1996, s. 206–211; Leška, O.: Poznámky k teleologickému pojetí jazyka. In: Teoretické otázky jazykovědy. Linguistica XVI. Praha: Interní tisk ÚJČ ČSAV, 1986, s. 63–93; Savický, N.: O některých méně známých pramenech Tezí Pražského lingvistického kroužku. Slovo a slovesnost, 52, 1991, s. 196–198; Šoltys, O.: Kulturní kontext Pražského lingvistického kroužku. SaS, 52, 1991, s. 198–201; Kořenský, J.: K vzájemným vztahům a vývoji základních pojmů Pražské školy. SaS, 49, 1988; s. 206–212; Jirsová, A.: K pojetí systému a struktury v klasickém období české lingvistiky. SaS, 49, 1989, s. 155–164; Svozilová, N.: K vývoji pojetí funkce. SaS, 49, 1988, s. 69–71; Vachek, J.: Prolegomena k dějinám Pražské školy jazykovědné. Jihlava: H+H, 1999.

 

Biosémiotika a sémiotika

Pojem umweltu v současné sémiotice
Práce má za úkol vysledovat, jak se rozšířilo používání pojmu umwelt v odborné sémiotické literatuře. Cílem je sledovat využití tohoto pojmu v sémiotice a v biosémiotice, vzájemné prostupování disciplín vzhledem k tomuto konceptu. Zároveň je cílem vysledovat vzájemnou konkurenci pojmu umwelt a purport: je tento Hjelmslevův termín nějak zapojen v příběhu umweltu a jeho současné popularitě?

von Uexküll, J. (2006): Nauka o významu. Kliková, A. – Kleisner, K. (2006): Umwelt. Koncepce živého světa Jakoba von Uexkülla. Červený Kostelec: Pavel Mervart, s. 13–69.

 

Nöth a Bouissac: na čem se sémiotici neshodnou
Nabízí komparace dvou základních sémiotických kompendií jednotný pohled na sémiotické otázky? Sémiotika je značně abstraktní disciplína, zároveň se ale jedná o pole plné potencionálních polemických pojetí základních konceptů, jako je ikoničnost, arbitrárnost nebo znak. Můžeme některá z těchto témat identifikovat v komparaci handbooku a encyklopedie sémiotiky?

Nöth, W. (1990): Handbook of Semiotics. Indiana Univ. Press: Bloomington.

Bouissac, P. (2007): Encyclopedia of Semiotics. Oxford: Oxford University Press.

 

Co se stalo se znakovým jazykem
Práce zmapuje diskusi o znakovém jazyce a důvody jeho ne/zařazení mezi přirozené jazyky. Proč musíme deklarovat, že znakový jazyk patří mezi přirozené jazyky? Jak se do diskuse o jazykovosti znakového jazyka promítla Hocketova kritéria jazykovosti (language design features). Jaké vlastnosti znakového jazyka způsobily, že nebyl chápán analogicky k národním jazykům?

Hockett, C. (1982): The origin of speech. In: W. S-Y. WANG (ed.), Human Communication: Language and its Psychobiological Bases: Readings from Scientific American. San Francisco: W. H. Freeman.

 

Lingvistika DNA

Klastrování genetického textu na základě n-gramových hapax legomen.
Práce prověří hypotézu, že klastrování genetického textu na základě hapax legomen n-gramů má srovnatelné výsledky jako práce s celým slovníkem reprezentujícím text. Prověřen tak bude pracovní postup, kdy do analýzy genetického textu vstupuje jen omezený vzorek dat reprezentující analyzované vzorky a šetří tak výpočetní čas. Otázky: a/ na základě korpusu vzorků je třeba vyjádřit, do jaké míry odpovídá analýza hapaxů analýze celého slovníku (shromáždění korpusu, vyjádření změn v analýze s hapaxy); b/jaká je výhodnost práce s DNA hapaxy, jaké je procento hapaxů v kódující DNA, nekódující DNA, typech kódujících struktur. Práce se základním způsobem opře o stav v tzv. k-mers analýze.

 

Modelový korpus Shine-Dalgarnovy sekvence pro Gnomic 2.0
Diplomand postaví databázi genetických textů na základě návrhu databáze Gnomic 2.0 (Bolshoy 2018). Dále navrhne základní způsob značkování a základní způsoby vyhledávání v tomto korpusu. Vzorky vzaté pro výstavbu korpusu budou Shine-Dalgarnovy sekvence s jim příslušnými genovými sekvencemi a sekvencemi předcházejícími tuto sekvenci (k diskusi). Hypotéza, která bude zodpovězena na základě práce s tímto modelovým korpusem: můžeme najít vztahy na dálku související se změnami poblíž Shine-Dalgarnovy sekvence nebo v dalších částech sekvence a terminací exprese genu? Pro tuto hypotézu je nutné začít zkušebně pracovat s koncepcemi lemmatizace DNA sekvencí, zvolit manuální výběr sekvence případně n-gramy a způsob jejich zařazení do lemmatu vzhledem k funkci sekvence vzaté jako vlastnosti terminace exprese.

Bolshoy, A. (2018): Towards an Encyclopaedia of Sequence Biology. Linguistic Frontiers, Vol. 1, Issue 1, 65–73.

Trifonov, E., N. – Brendel, V. (1987): Gnomic: Dictionary of genetic codes. Rehovot: Balaban Publishers, 1986; Wiley-VCH Verlag GmbH.

prof. PhDr. Jan Kořenský, DrSc.

  1. Komplexní analýza diplomantem zvoleného textu, komunikátů. (Výběr po konzultaci s vedoucím práce)

Mgr. Lukáš Hadwiger Zámečník, Ph.D.

Témata řazená abecedně (názvy témat nemusí korespondovat s názvem diplomové práce, v některých případech by to ani nebylo vhodné; počet hvězdiček značí obtížnost tématu):

 

Fyzikální a matematické metafory v lingvistice – teorie Gustava Herdana (*)

Věděli jste, že Gustav Herdan budoval svou lingvistickou teorii silně inspirován kvantovou fyzikou?

Je to skutečně tak, Herdanova teorie se dovolává záření absolutně černého tělesa, exotické povahy bosonů a mnoha dalších neobvyklých vlastností kvantového světa. Herdanova lingvistická teorie je řazena mezi zakladatelské práce kvantitativní lingvistiky, ale přesto nebyla podrobena důkladné interpretaci. Úkolem bude výběr, roztřídění a výklad použitých analogií a metafor, jejichž zdrojovou oblastí jsou nejčastěji matematika a fyzika. Cílem bude vyhodnocení významu, respektive osud těchto metafor a analogií v lingvistice po Herdanovi.   

Literatura:

Herdan, G. (1966) The Advanced Theory of Language as Choice and Change. Berlin: Springer-Verlag.

Hřebíček, L. (2002) Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha: Academia.
 

 

Hypotéza registru v kvantitativní lingvistice a její vztah ke kognitivní lingvistice (***)

Věděli jste, že platnost Menzerath-Altmannova zákona v lingvistice byla již dávno objasněna?

Ano, Reinhard Köhler již v 80. letech minulého století zkonstruoval hypotézu registru, která vysvětluje známý vztah mezi délkou konstruktů a konstituentů segmentovaných lingvistických jednotek (tj. Menzerath-Altmannův zákon) limitací paměťového prostoru komunikujícího aktéra. Tento prostor/registr musí být podle Köhlera využíván pro uchování  jak prvků, z nichž se skládají výpovědi mluvčího, tak současně i strukturní informace o vztazích těchto prvků. Výsledkem (jak si můžeme matematicky odvodit) je M-A zákon. Úkolem bude prozkoumat podobné hypotézy, které formulují požadavky na mluvčího (a posluchače) v kognitivní lingvistice. Cílem je propojení Köhlerovy hypotézy se současným výzkumem v kognitivní lingvistice (a kognitivní vědě obecně).  

Literatura:

Köhler, R. (2012) Quantitative Syntax Analysis. Berlin: De Gruyter.

Haspelmath, M. (2004) Does linguistic explanation presuppose linguistic description? In: Studies in Language, 28, 3, 554-579.

 

„No Laws, no Science“ – filosofický vliv Maria Bunge na kvantitativní lingvistiku (*)

Věděli jste, že jediná nekvantifikovatelná vlastnost zkoumaných jevů je jejich existence?

Asi jste to ani nechtěli vědět, ale už nemáte na vybranou. Mario Bunge byl významný představitel analytické filosofie, který výrazně ovlivnil filosofická východiska kvantitativní lingvistiky v jejím příklonu k exaktnímu zkoumání jazykových dat. Protože ale přesné trajektorie jeho vlivu nejsou zmapované, bude úkolem tyto vazby v kvantitativní lingvistice rozkrýt. Práce bude vlastně na pomezí lingvistiky, filosofie vědy, historiografie vědy a žurnalistiky. Diplomantka/nt se nevyhne řadě rozhovorů se členy kvantitativně-lingvistické komunity. Cílem bude komplexní dokument o Bungeho lingvistické stopě – zatím chybějící kapitola ve Festschriftu o jeho životě a díle.   

Literatura:

Bunge, M. (1995a) Quality, quantity, pseudo-quantity and measurement in Social Science. In: Journal of Quantitative Linguistics, 2, 1, 1-10.

Matthews, M., R. (ed.) Mario Bunge: A Centenary Festschrift. Springer Nature Switzerland.
 

 

Objev mysli v analytické filosofii a v lingvistice (***)

Věděli jste, že Alan Turing pomohl vrátit (s)mysl do filosofie?

Když se mluví o vztahu analytické filosofie a lingvistiky, nejčastěji slyšíme o zápolení se sémantikou (dokumentované Wittgensteinovými spisy) a pak o obratu ke komunikaci (u Austina a Searla). O mysli se většinou nemluví, protože do lingvistiky přichází dost pozdě (až s kognitivní lingvistikou). Úkolem práce bude analyzovat paralelní texty Alana Turinga a Ludwiga Wittgensteina s cílem vymezit rozdíly v jejich pojetí mysli a procesu myšlení.

Literatura:

Peregrin, J. (2005) Kapitoly z analytické filosofie. Praha: Filosofia.

Turing, A. (1950) Computing Machinery and Intelligence. In: Mind, 59, 433-460.

Wittgenstein, L. (1993) Filosofická zkoumání. Praha: Filosofia.
 

 

Objevování propadlého vědění – historie knihovních fondů (***)

Věděli jste, že knihovníci a knihovnice mají v popisu práce odvoz knih, které se jim už nevlezou do skladů, do rozvojového světa, kde jsou tajně svrhávány do oceánů?

Bazinga! Ale určitě Vás muselo napadnout, že musí být nějaký skrytý řád v tom, jak staré knihy ve veřejných knihovnách postupně uvolňují místo knihám novým a s tím i jejich novému obsahu, novému vědění. Úkolem bude kvantitativně statisticky zjistit, jak tento řád vypadá, pomocí analýz dat z knihovních informačních systémů. Cílem pak bude interpretace výsledků a odpověď na otázku, zda je průměrný čtenář tímto knihovním řádem bezpečně veden (nebo zaváděn) na cestách k poznání.

Literatura:

Burke, P. (2013) Společnost a vědění II.: Od Encyklopedie k Wikipedii. Praha: Karolinum.

Maršálek, J., Clain, O. (2016) Transformation, Degradation, Disappearance of Scientific Objects. In: Teorie vědy, 38, 3, 263-268.
 

 

Pojetí humanitních věd v logickém empiricismu (**)

Věděli jste, že mladý Rudolf Carnap snil o tom, jak si své pocity znázorní rovnicemi kvantové mechaniky?

Asi to nebylo úplně takto, ale každopádně chtěl přeložit všechny věty jazyka psychologie do jazyka fyziky. Měl k tomu dobrý důvod, psychologie jeho doby měla k exaktní vědě velmi daleko. Jeho vinou dodnes většina humanitních vědců ostouzí logické empiristy a spílá jim coby pozitivistům. Vytříbenější vztah logických empiristů k sociálním a humanitním vědám není příliš zdokumentován, což je výzva a úkol pro nás. Cílem práce je analýza logicko-empiristického pojetí některé humanitní disciplíny, nejlépe lingvistiky.

Literatura:

Carnap, R. (1959) Psychology in Physical Language. In: Ayer, A. J. (ed.) Logical Positivism. New York: The Free Press.

Hjelmslev, L. (1972) O základech teorie jazyka. Praha: Academia.

Neurath, O. (1959) Sociology and Physicalism. In: Ayer, A. J. (ed.) Logical Positivism. New York: The Free Press.
 

 

Proč jsou humanitní obory tak slabé? – Typologie omylů v teoriích komunikace (**)

Souhlasíte s tím, že standardní teorie komunikace staví na binárních opozicích a novost generují tím, že mění strany dobra a zla?

Možná trochu přeháníme, ale každopádně ten, kdo nechce přistupovat k výzkumu komunikace kvantitativními metodami, kdo věří v kvalitativní výzkum, ten se nachází ve velmi obtížné výchozí situaci. Teorií komunikace je totiž téměř tolik, kolik je teoretiků komunikace. Rozumným východiskem je tyto teorie prosít na základě dobře stanovených minimálních kritérií pro validní, progresivní a co nejméně zabiasovaný výzkum. Naším úkolem je proto zmapovat reprezentativní vzorek teorií komunikace a stanovit u nich míru naplnění zvolených kritérií vědeckosti. Cílem je svého druhu manuál pro orientaci v post-disciplinárním výzkumu.

Literatura:

Griffion, E. (2012) A First Look at Communication Theory. New York: McGraw-Hill.

Novella, S. et al. (2019) The Skeptics Guide to the Universe. London: Hodder.

Rosenberg, A. (2012) Philosophy of Social Science. Boulder: Westview Press.
 

 

Sociální konstrukce reality a sociální média (**)

Věděli jste, že Netflix předpověděl útok na americký Kapitol?

To, o čem sociální konstruktivisté před 30 a více lety psali a čím zaplavili humanitní a sociální vědy, se dnes stalo společenskou realitou. Stačí třeba chvíli rozprávět se zastánci konspirace QAnon. Matador komunikačního obratu John Searle na tento problém upozorňoval už před řadou let. Úkolem práce bude analyzovat Searlovy stati věnované kritice sociální konstrukce reality. Cílem bude  vyhodnotit využitelnost Searlových návrhů v kontextu dnešní konstrukce reality skrze sociální média.

Zdroje:

Hacking, I. (1999) The Social Construction of What? Harvard University Press.

Orlowski, J. (2020) The Social Dilemma (dokument Netflix).

Searle, J. R. (1997) The Construction of Social Reality. New York: The Free Press.
 

 

Současné teorie původu jazyka – příběh, pojem, zpráva (**)

Věřili byste tomu, že paleoantropologové se dodnes neshodnou na tom, k čemu byl primárně našim evolučním předchůdcům jazyk?

Chtěli prostě vést „small talks“ u ohně, aby utužovali komunitu? Nebo chtěli zefektivnit komunikaci v nebezpečném prostředí, v němž žili? Nebo potřebovali vynalézt matematiku a k tomu potřebovali abstraktní myšlení? Lingvistické teorie jsou výběrově přitahovány těmito jednotlivými možnostmi. Úkolem bude zmapovat současnou literaturu k tématu a nejnovější argumenty opřené o různé druhy empirické evidence. Cílem bude vyhodnotit, jak si ten který přístup k původu jazyka dnes stojí a proč.  

Literatura:

Barnard, A. (2016) Language in Prehistory. Cambridge: Cambridge University Press.

Berwick, R. C., Chomsky, N. (2017) Why Only Us? The MIT Press.

Reboul, A. (2017) Cognition and Communication in the Evolution of Language. Oxford: Oxford University Press.
 

 

Teorie chaosu a lingvistika (*)

Věděli jste, že není písmeno v abecedě, na které by nezačínal název nějaké aplikace teorie chaosu?

Teorie dynamických systémů (populární teorie chaosu) neušetřila ani lingvistiku, poskytla jí příležitost zkoumat jazyk novými exaktními (formálními i experimentálními) prostředky. Jazykový systém byl jedním z příkladů dynamických systémů, jejichž chování je možné popisovat matematicky izomorfním způsobem. V lingvistice tak vznikla řada prací, které se o koncept chaosu v dynamickém systému opírají, ale tyto práce nebyly důsledně usouvztažněny a jejich hypotézy nebyly dostatečně prozkoumány. Úkolem práce bude pokusit se o takové prozkoumání v případě vybraných textů z oblasti kvantitativní lingvistiky. Cílem bude vyhodnotit některé z hypotéz, které diplomant/ntka při zkoumání identifikuje.

Literatura: 

Hřebíček, L. (2002) Vyprávění o lingvistických experimentech s textem. Praha: Academia.

Kellert, S. H. (2008) Borrowed Knowledge: Chaos Theory and the Challenge of Learning across Disciplines. Chicago: The University of Chicago Press.

Kořenský, J. (1999) Chaos řeči a řád jazyka? In: Chaos, věda a filosofie. Praha.
 

 

Za nový strukturalismus: od funkce ke struktuře – cesta tam a zase zpátky (***)

Věděli jste, že strukturalisté nejen nevymřeli, ale že mají dokonce potomstvo?

Strukturalismus většinou v lingvistice chápeme jako klasickou teorii, která má svou popisnou úlohu i v dnešních dnech, ale neočekáváme od ní nové předpovědi ani nová vysvětlení. Diplomant/ka který/á si toto téma zvolí, bude moci zažít dobrodružství spojené s odhalováním nových možností strukturalismu v časech, kdy máme k dispozici teorii grafů a sítí, výpočetní prostředky na zpracování jazykových dat a celou řadu příkladů strukturalistických vysvětlení v jiných vědních disciplínách. Konkrétním úkolem bude ukázat, zda a jak je možné převést kognitivní lingvistikou vymezené požadavky (requirements) na funkční jazykový systém do podoby strukturních omezení (constraints) jazykového systému. Cílem by mohlo být topologické vysvětlení jazykových jevů a řečového chování.

Literatura:

Caldarelli, G. (2007) Scale-Free Networks: Complex Webs in Nature and Technology. Oxford: Oxford University Press

Köhler, R. (2012) Quantitative Syntax Analysis. Berlin: De Gruyter.

Kořenský, J. (1999) Chaos řeči a řád jazyka? In: Chaos, věda a filosofie. Praha.

 

Poznámka:

Další témata, prioritně z oblasti filosofie vědy obecně a filosofie lingvistiky zvláště, mohou být dohodnuta při konzultaci.

Mgr. Ľudmila Lacková, Ph.D.

Bc.

  1. Strukturalismus. Vybrané aspekty strukturalismu v lingvistice
  2. Sémiotická analýza literárního díla (po konzultaci)
  3. Vybrané téma z biosémiotiky

 

Mgr.

  1. Arbitrárnost a motivovanost jazykového znaku
  2. Vybrané téma ze sémiotiky (po konzultaci)
  3. Sémiotika U. Eca
  4. Sémiotika Ch. S. Peirce

doc. Mgr. Silvie Válková, Ph.D.

  1. Interpersonální metafunkce jazyka a její reflexe ve zvolených zdvořilostních strategiích (např. žádost, omluva) v Českém národním korpusu.
  2. Pragmatická dimenze vybraných zdvořilostních strategií a její jazykové ztvárnění v českém politickém diskurzu.
  3. Topogafie teritorií vybraných zdvořilostních řečových aktů, jejich status a (případná) aplikovatelnost při korpusové analýze.

M.A. Claudio Rodríguez Higuera, Ph.D.

1. The double-edged sword of utterance representation – The impact of utterances in media on spoken language
Using a corpus of represented utterances from specific media as a model of utterances in common utterances within a control group of a certain age for which the media in question may be of relevance.

 

2. Metaphysical principles of grammar
Investigating through philosophy of language and metaphysics what the status of grammar is and why it lends itself not only to natural languages, but also to other forms of meaningful organization. Can cross-domain modeling be philosophically sound when it comes to language and other systems?

 

3. A cognitive semiotic approach to language learning
Using principles from cognitive semiotics, can we have an impact on language learning both in its practical application and as an explanation of acquisition? The idea can develop into how language is naturally acquired and what semiotic principles can be used to understand language learning in learners who have already acquired a natural language.

 

4. Interfaces between animal and human communication
Is sense impenetrable? Is there a common ground when assessing the level of communication between humans and non-linguistic animals? The idea is postulating some principles on which there may (or may not) be an interface that enables successful communication and to what degree success can be assessed.

 

5. Ontological commitments in linguistic theory
When applying a specific set of linguistic theories to natural language, what are the implicit philosophical principles that guide the linguistic propositions? How do we become aware that when modeling language in a certain way we make specific commitments to the existence of certain things and the non-existence of others?

 

6. Constructing worlds with words – analyzing meaning-making in works of art through philosophical semiotics
Using a specific set of semiotic and philosophical propositions we can analyze the construction of a specific world in the context of a work of art. In order to do this successfully though, we must apply careful knowledge of specific philosophical and semiotic accounts that can guide our understanding of what 'meaning,' 'world' and 'construction' are supposed to stand for.

 

7. Mental states as semantic states
Can we understand mental states through natural language reports? Is there a semantic property to the existence of a specific mental state? The idea here is exploring the concept of a mental state and how that plays out with intensional logic, metasemiotic descriptions of specific utterance meaning and so on.

 

8. The meaning of non-verbal icons
The idea is exploring the Peircean concept of icon and what it means for an icon to exist within a semiotic relation. Using non-verbal cases, we can try to elaborate on what icons supposedly do and how we can understand the sense of similarity in them beyond prototypical linguistic cases such as onomatopoetic words.