Filosofie vědy

 

Může být matematika prospěšná pro humanitní vědce? Co nabídnou tvrdá data sociálním vědám a jak vědecká teorie dospívá k systematizaci, vysvětlení a potenciální aplikaci? I na tyto otázky odpovídá výzkum v oblasti filozofie vědy.

Skutečným počátkem filozofie vědy lze označit logický empiricismus (novopozitivismus) Vídeňského kruhu. V následujícím období prošlo odvětví fázemi vývoje, které označujeme jako syntaktickou (od 40. let 20. století), sémantickou (od 60. let 20. století) a pragmatickou (od 80. let 20. století). Pro každé z období je rozhodující, jakým způsobem jsou zohledňována empirická východiska, teorie pravdy stojící v pozadí koncipování vědecké teorie a apriorní soudy. Klíčovými tématy jsou pak struktury vědeckých teorií, vědecká vysvětlení, testovatelnost teorií a jejich vývoj.

Aktuální výzkumné aktivity

V současnosti se výzkum Katedry obecné lingvistiky soustřeďuje do tří oblastí. Filozofie vědy v kontextu lingvistiky zkoumá povahu užívaných vysvětlení (deskripce, systémové, teleologické a ekonomizační). V popředí zájmu se nachází koncept matematizovaného vědeckého zákona v kvantitativní lingvistice. Centrem zájmu druhé z oblastí je vyjasnění vztahu explanace a predikce v kontextu teorie dynamických systémů a vymezení abstraktních modelů v sémantickém a pragmatickém pojetí teorií. Dále je výzkum orientován k tématům filozofie fyziky, a to se zaměřením na vývoj konceptuální struktury standardního modelu částic a interakcí. Centrem zájmu této oblasti je polemika mezi zastánci strukturního a objektového realismu v kontextu fyzikálních teorií.

Filozofie vědy na KOL

Katedra obecné lingvistiky poskytuje studentům možnost volby několika předmětů, ve kterých je odvětví filozofie vědy různým způsobem akcentováno. Základní okruh témat analytické tradice a zasazení lingvistického bádání do kontextu principů vědeckého popisu nabízí předmět s názvem Filozofie vědy. Uvedením posluchačů do odborné vědecké práce je kurz Metodologie vědy. Jeho absolvování umožňuje studentům zpřístupnit znalosti z oblasti teorie vědy, aplikace matematické logiky či základů statistiky. Na základě dílčích znalostí tak kurz umožňuje posluchačům tvorbu vlastních (nejen) lingvistických experimentů.

Monografie a články:

ZÁMEČNÍK, L. Mathematical Models as Abstractions. In Organon F, 2018, roč. 25, č. 2, s. 244-264.

LACKOVÁ, Ľ. METAFYZIK A BIOLÓGIA: EVOLUČNÁ TEÓRIA HENRIHO BERGSONA. In Filosofický časopis, 2018, roč. 66, č. 1, s. 129-144.

BENEŠOVÁ, M., FALTÝNEK, D., ZÁMEČNÍK HADWIGER, L. Functional explanation in synergetic linguistics. In RAM Verlag, (in press).

VRABEĽ, O., ZÁMEČNÍK HADWIGER, L. Počátky vědecké filosofie v USA: Nový realismus. In Filosofický časopis, (in press).

VRABEĽ, O. Bitva o absolutní: opomíjený kontext stále živého pragmatismu. In Teorie vědy, 2016, roč. 38, č. 2, s. 221-244.

ZÁMEČNÍK HADWIGER, L. Prospects of Philosophical Investigations of Science. In Czech and Slovak Linguistic Review, 2016, roč. 6, č. 1, s. 50-67.

ZÁMEČNÍK HADWIGER, L. Nástin filozofie vědy. Empirické základy vědy v analytické tradici. Brno: Host, 2015. 412 s.

ZÁMEČNÍK HADWIGER, L. Modely chaotické dynamiky a problém reprezentace reálného systému. In Teorie vědy, 2015, roč. 37, č. 3, s. 253-277.

ZÁMEČNÍK HADWIGER, L. The nature of explanation in synergetic linguistics. In Glottotheory, 2014, roč. 5, č. 1, s. 101-120.

ZÁMEČNÍK HADWIGER, L., DRAGOUN, I., VODIČKA, V., KOČÍ, V., JUŘÍKOVÁ, M., PEZLAR, I., SVAČINOVÁ, I., VOTAVA, J., STRÁNSKÝ, M., HORÁK, O. The Future of Philosophy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 250 s.

ZÁMEČNÍK, L. Filosofická reflexe teorie chaosu. In Filosofický časopis, 2012, roč. 60, č. 5, s. 685-704.