Sémiotika / Biosémiotika

 

Znakové systémy, principy výstavby nejrůznějších typů kódů, pojmenování, označování a reprezentace v živých systémech, oblastech společenského a kulturního života. Taková a rozsáhlejší je šíře zájmů disciplíny zvané sémiotika.

Aktuální výzkumné aktivity

V současné době jsou výzkumné záměry katedry v oblasti sémiotiky a biosémiotiky směřovány především ke konceptům arbitrárnosti, znakovým modelům a revizi jejich pojetí v biosémiotickém diskursu. Experimentálně jsou dále ověřovány koncepty z pomezních oblastí biologie a lingvistiky. K těmto potřebám je běžně užíváno metod statistických a komputačních. Meteriálovou bázi obstarávají například volně přístupné sekvence kódů vybraných organismů z genetických bank.

Katedra obecné lingvistiky dlouhodobě spolupracuje s množstvím specializovaných pracovišť. V odvětví sémiotiky se jedná například o univerzitu v Bologni. V rámci specializace z oblasti biosémiotiky pak jde také o univerzitu v Tartu či Katedru filosofie a dějin přírodních věd UK v Praze.

O sémiotice

Všeobecně uznávaným a přijatým je pro sémiotiku navržené dělení Charlese Morrise, který vyděluje její subdisciplíny na základě povahy reflexe konceptu znaku. Součástí sémiotiky je tak sémantika, která pojednává o znakovém významu. Zájmem syntaktiky jsou vzájemné znakové vztahy a interakce. Užíváním znaků a jejich vztahem k uživatelům se dále věnuje pragmatika.

Sémiotika na KOL

Katedra obecné lingvistiky nabízí posluchačům možnost volby z několika předmětů, které se sémiotiky přímo či okrajově dotýkají. V přednáškách a seminářích kurzu Sémiotika jsou vyloženy základy sémiotické teorie, její terminologie, modelační mohutnosti a místo disciplíny v současné vědě s ohledem na lingvistiku, filozofii či přírodní vědy. Historii a současný stav disciplíny na pomezí sémiotiky, lingvistiky a biologie reflektuje předmět Biosémiotika. Vybrané přístupy k popisu a zkoumání znaku jsou také součástí kurzu s názvem Teorie gramatiky.

Monografie a články:

LACKOVÁ, Ľ. A Biosemiotic Encyclopedia: An Encyclopedic Model of Evolution. In Biosemiotics, 2018.

LACKOVÁ, Ľ. The Prague School, Teleology and Language as a Dynamic System. In Acta Structuralica, 2018.

LACKOVÁ, Ľ. METAFYZIK A BIOLÓGIA: EVOLUČNÁ TEÓRIA HENRIHO BERGSONA. In Filosofický časopis, 2018, roč. 66, č. 1, s. 129-144.

LACKOVÁ, Ľ., MATLACH, V., FALTÝNEK, D. Arbitrariness is not enough: towards a functional approach to the genetic code. In Theory in Biosciences, 2017, roč. 136, č. 3-4, s. 187-191.

MATLACH, V., FALTÝNEK, D. Báze nejsou písmena. In Studie z aplikované lingvistiky, 2016, roč. 7, č. 1, s. 20-38.

GVOŽDIAK, V. Česká teorie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2016. 368 s.

MARKOŠ, A., FALTÝNEK, D. Language and Biosphere: Blurry Contours as a Condition of Semiosis. In Velmezova, E. Kull, K. Cowley, S. Biosemiotic Perspectives on Language and Linguistics. Heidelberg: Springer International Publishing Switzerland, 2015, s. 29-45.

KOŘENSKÝ, J. Hra jako sémiotický koncept. In Šimková, M. Človek a jeho jazyk 3: Inšpirácie profesora Jána Horeckého. Bratislava: VEDA, vydavateľstvo SAV, 2015, s. 26-31.

FALTÝNEK, D., MATLACH, V. Gramatiky DNA. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 124 s.

KOŘENSKÝ, J. Význam vs. funkce a sémiotika. In Srpski jezik, 2014, roč. 19, č. 1, s. 479-485.

GVOŽDIAK, V. Jakobsonova sémiotická teorie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2014. 201 s.